V soutěžní kategorii A (muži 18 až 34 let, startovalo 42 závodníků) vybojoval werkový hasič Martin Pyszko krásné 21. místo.

Tato soutěž je jednou z nejnáročnějších, se kterou se mohou hasiči setkat. Nejen, že jde o náročné silové a vytrvalostní disciplíny, ale navíc je soutěžící musí absolvovat s úplným zásahovým oděvem a dýchacím přístrojem na zádech. Na náměstí T. G. Masaryka v Příbrami probíhaly současně dva soutěžní pokusy a pro diváky se tím zvyšovala atraktivita soutěže, protože mohli porovnávat výkony soutěžících mezi sebou. O náročnosti této soutěže svědčí i fakt, že byla po celou dobu přítomna posádka zdravotnické záchranné služby. Celé klání navíc mělo vzestupnou tendenci, protože ti nejlepší závodníci předvedli své pokusy až ke konci závodu.

Den po závodě poskytl hasič Martin Pyszko Třineckému hutníku krátký rozhovor.

Jak jste se na republikový šampionát dostal?
Velitel naší jednotky Martin Roik jednou přišel ze schůze asociace velitelů s tím, že v Příbrami bude mistrovství republiky v TFA. V asociaci věděli, že my z železáren tyto závody běháme, tak nás požádali o účast v šestičlenném společném družstvu podnikových hasičů. Kromě mě měl ještě závodit kolega Ondra Pniok, ale z rodinných důvodů nemohl. Takže jsem werk reprezentoval sám.

Jak jste se na mistrovství připravoval?
Trénoval jsem asi dva měsíce v kuse. Během druhého měsíce jsem najel na střídavý systém. Jeden den jsem si na nádvoří naší základny postavil první tři úseky tratě závodu a ty jsem absolvoval vždy dvakrát. Druhý den jsem se naopak zaměřil na schody. Ideální místo jsem našel na PCI, kde je 217 schodů. Za den jsem je absolvoval čtyřikrát. A tak jsem to střídal až do závodů.

Kolegové vás podporovali?
Kolegové ze šichty mě nejen podporovali, ale vycházeli mi maximálně vstříc. Bylo to super. Když jsem jel trénovat na PCI a byl zároveň ve „výjezdu“, tak se mnou musel být kolega, abychom vše zvládli. Někdy se mnou i potrénovali, jindy zase jen čekali v autě kvůli případnému výjezdu.

Měl jste z něčeho obavy?
Největší obavy jsem měl z druhého úseku. Musíte táhnout 80kilogramovou figurínu na vzdálenost asi 50 metrů. Hned poté, kdy máte unavené ruce, musíte na laně vystoupat na třímetrovou bariéru. A věřte, že v té chvíli máte ruce opravdu utahané.

A co výběh do Svatohorských schodů?
Schody byly velice náročné, na jiných soutěžích tomu tak nebývá. Ale mně to vyhovuje, protože jsem na delší závody. A nakonec se to i potvrdilo v praxi, protože právě v tomto úseku jsem své konečné umístění hodně vylepšil.

Jinak samotné schody jsou kouzelné, vedou z náměstí na Svatou horu. Nad nimi je klenba. Ale po schodech neběžíte v kuse. Střídají se schodové úseky s částmi s rovným povrchem, ale pořád do kopce. Samotný výběh je dlouhý přes 400 metrů, přičemž schodů je 343.

Disciplíny v Příbrami

• Rozvinutí hadic na vzdálenost 60 metrů, dále smotání dvou hadic a jejich následné uložení do připravených boxů,
• hammer box, ve kterém museli soutěžící provést 80 úderů obouruční palicí, následně pronést 20kilogramové závaží tunelem, přemístit figurínu na určenou vzdálenost a překonat třímetrovou bariéru,
• výstup na lešení s vytažením zátěže do předem určeného nadzemního podlaží,
• výběh do Svatohorských schodů, kterých je celkem 343 a jsou více než 400 metrů dlouhé.