Letos kvůli situaci s pandemií koronaviru odjel na tábor pouze jeden turnus. A to za zpřísněných hygienických opatření a v omezeném počtu osmdesáti dětí. Klasický táborový program s výšlapy na okolní hory, spoustou her, táboráků i sportovních aktivit zpestřilo jeho ladění do army stylu.

Děti si nemohly akci, která se letos nesla ve vojenském stylu, vynachválit. „Musíme plnit různé úkoly, za což nás mohou povýšit. Děláme například kliky, dřepy nebo angličáky. Naučili jsme se pracovat s buzolou a poznávat různé druhy tanků,“ vypočítává Tomáš s Dominikem, kamarádi z Třince.

Oni i děvčata Karolína a Klára ocenili noční hru Bludičky, kvůli které vstávali v jednu hodinu ráno. „Hry jsou super,“ shodují se. Bavila je také hra, během níž se dozvěděli řadu cenných informací ze zdravovědy. Například to, jak z lesa pomoci zraněnému se zlomenou končetinou.

Klára z Nýdku jezdí na tábory do Žiaru už sedmým rokem a vždycky se na ně hodně těší. Letos tomu nebylo jinak, i když po koronavirové izolaci bez kamarádů ze školy to bylo ještě intenzivnější těšení.

„Na kamarády i na nové zážitky,“ přikyvují shodně v odpovědi na otázku, na co se těšily nejvíce. A jestli pojedou příští rok? „Tak určitě!“ neváhaly děti s odpovědí.

Po odjezdu dětí byly prostory tábora dezinfikovány a nyní je již celé středisko opět k dispozici zaměstnancům Třineckých železáren a dceřiných firem a dalším návštěvníkům.