V sále se rovněž mluvilo o bezpečnosti na pracovištích, alkoholu, návykových látkách, investicích, či transformaci, která huť čeká. Na setkání dorazil i první místopředseda dozorčí rady TŽ Ján Moder.
„Pozice vedoucích pracovníků a mistrů je ve fabrice velice důležitá. Tito lidé musí umět být v každodenním styku se svými podřízenými, musí je umět usměrnit, pokárat, ale na druhou stranu i pochválit. Každý z vás má pod sebou zaměstnance a je jen na vás, jak je vedete, jak se k nim chováte, jaké jim dáváte informace,“ řekl Ján Moder. Dodal, že úloha vedoucích pracovníků je v tomto ohledu nezastupitelná. Zdůraznil, že v Třinci máme být na co hrdí, protože jsme v České republice poslední hutí, která vyrábí ocel v uzavřeném cyklu. Popřál vedoucím pracovníkům mnoho elánu do jejich těžké práce.
Chybí politicky jasná podpora
Generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide se ve svém vystoupení rovněž věnoval komunikaci. Kolegům poskytl podrobné informace o aktuální situaci v Třineckých železárnách, ale rovněž v ocelářství na celém světě.
„Ocel má význam národní suverenity a Třinecké železárny jsou proto v současné době pro Českou republiku velice strategickým podnikem. V USA si už uvědomili, že těžký průmysl je základním stavebním kamenem ekonomiky státu a jeho suverenity,“ nastínil Roman Heide. Dodal, že projekt elektrické obloukové pece firma z řady důvodů časově odsouvá.
„Odsunuli jsme ho ve víře, že chaos, který nyní panuje na politické scéně České republiky, ale i Evropské unie brzy ustane a politici začnou přemýšlet jinak. Potřebujme v tomto ohledu získat podporu,“ zdůraznil Heide s tím, že aktuální „posunutý“ transformační program TŽ zahrnuje do roku 2030 tři plánované klíčové projekty za přibližně jednu miliardu eur – elektrickou obloukovou pec, železnorudnou briketační linku a paroplynovou elektrárnu.
K tomu Roman Heide dodal, že právě na těchto setkáních dostávají vedoucí pracovníci veškeré potřebné údaje, a to včetně ekonomických výsledků společnosti. „Navíc máte možnost ptát se nás na cokoliv. Proto by tato naše setkání měla vyústit v konkrétní výsledek. Komunikace musí být hlavně otevřená, protože jinak se nikam nedostaneme,“ pokračoval generální ředitel, který na přítomné apeloval, ať jsou aktivní.
„Je potřeba chodit po provoze, podívat se a zajímat se, co naši podřízení dělají – i když zrovna nic nedělají. A tím pádem budeme s lidmi komunikovat. I když to nemusí být vždy příjemné. Váš postoj a přínos pro firmu je nezaměnitelný a jasný. Každý z nás tady má svou úlohu a každý nese svou odpovědnost,“ dodal Heide.
S náklady a dalšími ekonomickými ukazateli pak přítomné seznámila finanční ředitelka Radomíra Pekárková.
Motivace nových zaměstnanců
Personální ředitel Robert Zvoníček přiblížil aktuální čísla ohledně zaměstnanosti, ale i pracovních úrazů, věku zaměstnanců a podobně. „U pracovních úrazů jsme na tom v současné chvíli mnohem lépe, než tomu bylo ve stejné době loňského roku,“ naznačil Zvoníček s tím, že na BOZP bude ve werku nadále kladen velký důraz. A to včetně kontrol na požití alkoholických nápojů či omamných látek. „S psychotropními látkami se setkáváme zejména u mladší generace,“ doplnil personální ředitel.
Robert Zvoníček se blíže zastavil u průměrného věku zaměstnanců Třineckých železáren, který je 46 let. A fluktuace nových zaměstnanců ve věku od 20 do 30 let je poměrně vysoká. Vyjádřil naději, že pomoci může navýšený náborový příspěvek na 50 tisíc korun, který bude novému zaměstnanci vyplacen ve třech částkách, přičemž poslední po roce jeho působení ve werku. „Musíme se snažit, aby mladí lidé měli zájem u nás pracovat. I tohle může být cesta a v tomhle směru jsme v těchto dnech spustili i billboardovou kampaň,“ pokračoval Zvoníček.
Právě na adekvátní práci s mládeží apelovali ve svém vystoupení i Ján Moder a Roman Heide. Součástí setkání pak byla přednáška na téma Mezigenerační rozdíly a komunikace s generací Z, kterou včetně diskuse vedla Katarína Banárová. Cílem bylo ukázat vedoucím pracovníkům a mistrům cestu k bližšímu pochopení mladé generace a najít s ní společnou řeč.
Nedílnou součástí setkání jsou i odpovědi vedení železáren na dotazy z pléna. Během diskuse bylo zodpovězeno na 20 otázek týkajících se dění v huti.
