Výroba oceli je však zcela rozdílný proces a její odstávku nelze provést ze dne na den. „Je potřeba myslet na bezpečnost zaměstnanců, výrobu tepla pro obyvatele města i na budoucnost,“ říká v rozhovoru Jan Czudek, generální ředitel Třineckých železáren v reakci na úvahy některých lidí, že by se výroba měla kvůli coronaviru stopnout.
Co by znamenalo zastavení výroby v Třineckých železárnách, co by to obnášelo?
Výroba surového železa a oceli je složitý proces, do jehož průběhu není snadné vstoupit. Přerušit výrobu není tak snadné, jako zastavit provoz výrobní linky jako například v automobilce.
Na prvovýrobu navazuje řada dalších odvětví. Její zastavení by mělo nenávratné dopady na region, a tedy na nás všechny. Bez oceli nelze stavět silnice, železnice, domy, nelze vyrábět v zemědělství, strojním průmyslu, je na ní závislá energetika. Dokonce ani zdravotnictví, komunikační technologie a služby se bez oceli neobejdou.
Rizikem je ztráta zákazníků v Evropě, kteří jsou na naší oceli závislí ve svých výrobách. Takže by jednoznačně došlo k úplnému zastavení celého složitého systému koloběhu výroby, která pracuje s ocelí. A to by v konečném důsledku vedlo k propouštění tisíců lidí. A tedy by to mělo nedozírné následky především pro region Třinecka a Jablunkovska.
Ekonomické studie tvrdí, že na jedno pracovní místo v ocelářství je navázáno přirozeně dalších sedm pracovních míst z jiných odvětví. Pro region Třinecka by to mělo fatální následky.
Můžete popsat, co znamená přerušení výroby z pohledu technologie výroby oceli?
Dlouhodobou odstávku vysokých pecí a koksárenských baterií nelze z technicko-technologických hledisek provést ze dne na den. Tyto průmyslové agregáty pro delší odstávku potřebují několikaměsíční přípravu pro jejich řízené odstavení. Jejich neřízené odstavení by vedlo k několikamiliardovým škodám na technickém zařízení včetně zastavení prvovýroby.
Obdobně proto výrobu nezastavují ani ostatní hutní integrované společnosti v Evropské unii, kde v některých zemích dochází k zastavení provozu firem. Hutní prvovýroby však z výše uvedených hledisek dostávají od vládních úřadů výjimku k provozování těchto agregátů.
České úřady jsou si toho vědomy?
Naštěstí ano. Ocel je základním stavebním kamenem všech staveb a infrastruktury. Česká republika je nejprůmyslovější zemí Evropy, díky čemuž ustála ekonomickou krizi před 12 lety. Pevně věřím, že stejně tak z této krize vyjde nejlépe i tentokrát bez zásadních následků pro obyvatele.
Plně souhlasím s výrokem Vladimíra Dlouhého, prezidenta Hospodářské komory České republiky, že potřebujeme i v této těžké době udržet výrobu, která má odbyt. Udržet zaměstnanecké kolektivy a podnikatele a firmy, které budou připravené restartovat ekonomiku.
Jaké opatření tedy fabrika dělá pro své zaměstnance, aby se nákaze pokud možno vyhnuli?
Chtěl bych poděkovat všem, kteří se k šíření nemoci Covid-19 staví rozumně a dodržují veškerá opatření a nařízení státu. Tatáž opatření jsme přenesli do fabriky. Nošení roušek je nařízením vlády a každý z nás si musí roušku zajistit sám a nosit ji tak, jak mu to ukládá nařízení. Pro každého zaměstnance jsme zajistili alespoň jednu pratelnou.
Snažíme se dělat maximum, desinfikovat plošně větší prostory, aby byly na delší dobu chráněny, zajistit dezinfekční prostředky na WC a do koupelen. Zavedli jsme také změnu organizace práce na přelomech směn nepřetržitého provozu tak, aby se ve společných prostorech potkávalo co nejméně lidí při zachování bezpečnosti práce i provozu zařízení. Detaily si však každý provoz dle vlastních možností musí upravit sám. Změnili jsme organizaci stravování, aby nedocházelo ke shlukování většího množství lidí.
Ale je to hlavně na každém z nás, abychom počkali, než bude ve sprše méně lidí, chodili do šatny postupně, střídali se a podobně. Každý provoz má svá specifika a každý pracovní kolektiv se může v rámci stanovených opatření snažit chránit své členy, jak to umí. Jsme přece rozumní lidé a tuto situaci jsme nezpůsobili.
Podívejte se na lékaře, zdravotní sestry, prodavačky, hasiče… Ti všichni chodí denně do práce a jsou vystaveni většímu riziku než my ve fabrice, kde jsme schopni se vzájemně chránit a neshlukovat se.
Přesto nelze zabránit, aby se nákaza nešířila…
Ano, tři naši zaměstnanci jsou nemocní. Jeden z nich ale nebyl již delší dobu v práci, ostatní se nakazili mimo fabriku a jejich kolegové jsou nyní v karanténě. V této fázi je naším úkolem především zajistit ochranu zaměstnanců dodržováním bezpečnostních pravidel.
Je potřeba udržet co nejvíce lidí zdravých, proto se snažíme rozdělit kolektivy tak, aby se v případě neočekávané infekce nedostalo do karantény velké množství lidí. Musíme si uvědomit, že bude trvat ještě řadu týdnů a měsíců, než pandemie skončí.
Krize kvůli nové nemoci Covid-19 postihla nás všechny. Měli bychom držet pohromadě. Dělejme vše pro to, abychom měli práci, až se situace alespoň trochu vrátí k normálu.
