Řada mých vrstevníků odešla z Třince do jiných měst pro lepší platové a životní podmínky. Jak chcete motivovat mladé lidi, aby pracovali v TŽ? Jak pracujete s touto vizí? Jaké jsou vaše plány, podmínky v této oblasti?

To, že mladí lidé odcházejí z tohoto regionu, je bohužel smutné. Musíme si však uvědomit, že současný trend života mladé generace takový prostě je. Co se týče finanční motivace, rozhodně se nemůžeme srovnávat s hlavním městem. Ale v rámci Moravskoslezského kraje jsme firmou s jednou z největších průměrných mezd. Ke konci roku 2023 u nás průměrný výdělek přesáhl 41 tisíc korun.

Jsem přesvědčen o tom, že v případech, kdy je zaměstnanec ochoten se dál vzdělávat, rozvíjet a je flexibilní, se nedá hovořit o špatném platovém ohodnocení. Podívejme se také na další bonusy, které vyplývají z kolektivní smlouvy. Jsou opravdu velkorysé a ne všude jsou samozřejmostí.

Moje plány pro zatraktivnění TŽ jsou jednoznačně obsaženy v transformaci, která bude hotova do roku 2030. Po tomto datu se vlastní podíl manuální práce podstatně sníží. Řada pozic tedy bude vyžadovat zaměstnance s rozhledem ve výpočetní technice, zvýší se rovněž stupeň digitalizace ve výrobních procesech, takže pro novou mladou generaci by se železárny měly stát srozumitelnější.

Je možné, že velký mzdový rozdíl mezi dceřinými společnostmi a TŽ se zmenší či vyrovná?

To je velmi složitá otázky. Dceřiné společnosti hospodaří na trhu samostatně. A je jen na jejich managementu, aby zvážil každý náklad, který vytváří, a to včetně osobních nákladů. Vedení každé firmy zodpovídá za to, aby hospodařilo s co největší přidanou hodnotou. Takže mzdové náklady souvisí především s tím, jak se třineckým společnostem daří hospodařit.

Myslíte si, že je práce na směny dostatečně ohodnocená, aby se vyplatila výměnou za méně času pro rodinu a společenský život, který většinou probíhá o víkendech?

Toto je spíše filozofická otázka, protože každý z nás má jiné hodnoty. Vzhledem k výrobnímu postupu a technologii není možné naši společnost provozovat pouze na ranní směnu, případně od 8 do 16 jako například v bance. Proto je na směnný provoz pamatováno v kolektivní smlouvě. Je to spíše otázka osobních priorit a životního stylu.

Co by podle vás motivovalo mladého člověka, aby chtěl jít pracovat jako dělník na směny do železáren?

Jeho vlastní rozhodnutí o kariéře. Pevně věřím, že i motivace v určitou seberealizaci v neustále se rozvíjející společnosti, která mu zajišťuje stabilní práci a stabilní příjem. Kromě toho další benefity a zajištěné odvody. Věřím tomu, že mladí lidé budou pečlivě sledovat naši transformaci, kdy nastanou určité technologické změny a i to je bude možná přitahovat během jejich volby pro další povolání.

Co si myslíte o situaci v Liberty Ostrava? Může to nějak Třinci pomoct?

Těžko se mi hodnotí jiná společnost. Žádné jiné informace než z médií nemáme a víme, jak umí média fakta zkreslit. Nicméně z mého pohledu jde o velmi smutný příběh, jak se z naší tradiční hutě dá udělat nechvalně proslulá firma.

Pokud by Liberty skončila, byl by to velký problém pro celý region. Ani pro naši huť by to nebylo přínosem. Spolu s Liberty by se ztratily společnosti, které využíváme i my pro některé obslužné činnosti, opravy a podobně. Museli bychom si tak dodávky těchto služeb zajistit odjinud a to by nám prodražilo výrobu.

Další věc je, že „reklama“, kterou v současné době dělá Liberty hutnímu světu, je velice negativní. Souvisí s předcházejícími otázkami. Mladý člověk, který v médiích sleduje, jak hutní svět zaniká, bude chtít do další hutě nastoupit?

Kterou investici v huti byste pro rok 2024 vyzdvihl jako klíčovou?

Jednoznačně jde o tepelné zpracování kolejnic, které nás technologicky mimořádně posune kupředu. Myslím si, že se staneme opravdu velkým hráčem na trhu s kolejnicemi a budeme silným partnerem odběratelům, pro něž jsme dosud nebyli schopni zajistit některé mechanické vlastnosti.

Neuvažujete o zpoplatnění parkovišť nebo vjezdu aut do areálu?

Zpoplatněné parkování je v řadě firem samozřejmostí. To, že u nás není zavedeno je možné brát jako jeden z dalších benefitů pro zaměstnance, kterým je vjezd a parkování umožněno. Nicméně daně za nemovitosti neustále rostou, stejně jako náklady na údržbu komunikací. Takže je možné, že v budoucnu k tomuto kroku budeme nuceni přistoupit. Ale zatím o tom neuvažujeme.

Pořád čtu, jak TŽ vnímají nebezpečí klimatické změny a její důsledky, jak železárny hodlají postupně redukovat uhlíkovou stopu a zodpovědně přistupovat k ochraně životního prostředí. A proto se ptám, jestli nechtějí TŽ aktivně zapojit a motivovat i zaměstnance. Například já uvažuji o pořízení bezemisního elektrického skútru. Mohl bych si ho potom nabíjet v TŽ?

Děkuji za otázku i za ekologický přístup. Budu chtít tento podnět s vedením firmy probrat a budeme se tím v průběhu příštího období zabývat. Nejsem si jistý, jak by vypadaly náklady na energie, kdyby si bezplatně začalo nabíjet motorová vozidla, skútry apod. všech sedm tisíc zaměstnanců … ale díky každopádně za podnět.

TŽ kdysi pro své zaměstnance vyhlašovaly fotografickou soutěž, kdy zaměstnanci posílali své nafocené fotografie přírody. Z nejlepších fotek pak vznikl stolní i nástěnný kalendář. Nechtěly by se TŽ k tomu vrátit?

Považuji to za velmi příjemnou aktivitu. Kdysi jsem podobnou realizoval ve svém posledním působišti. Námět souvisel s dovolenou a na fotografii se muselo objevit logo společnosti, což bylo v mnoha případech úsměvné. Takže proč ne, naše PR oddělení se nad tím může zamyslet.

Na válcovnu D se pořídil ruční rentgenový spektrometr za 200 tisíc korun (tolik říkají). Při běžném provozu je nepoužitelný, takže zařízení leží ladem a jen se na něj práší. Nemělo by se vybrat zařízení, které by vyhovovalo na konkrétní pracoviště a bylo přínosem?

Problém není ve spektrometru. Je primárně využíván na válcovně C, kde je širší lože a více času a prostoru. Na válcovně D je situace opačná, kvůli jinému rozměru lože jeho provoz trochu pokulhává a kvůli náročné logistice je opomíjený. Šéf válcoven se tím bude zabývat. Na spektrometr se ale rozhodně nepráší a budeme tuto otázku řešit, aby byla investice využita efektivně.

Z obecného pohledu vás mohu ujistit, že každou investici v železárnách projednává Technicko-ekonomická rada (TER) právě proto, aby pečlivě posoudila její přínos.

Jak hodláte naložit s archivním dědictvím hutě, které je zapsané v papírových svazcích technické spisovny TŽ (často již nevalné kvality), které se systematicky nedigitalizuje a nezpřístupňuje všem, kteří tyto podklady vyžadují pro potřeby oprav a rekonstrukcí stávajících objektů?

Děkuji za podnětnou otázku… Digitalizace je jednou z důležitých záležitostí, jimž se budeme věnovat. Reakcí lidí často je, jak něco nejde, protože naše archivy jsou plné, výkresů je mnoho a tak dále.
Jedno japonské přísloví praví, že strom je potřeba zasadit, aby vyrostl. Je potřeba už konečně s digitalizováním archivů začít. A jak jsem řekl, je to jeden z podnětů, jimiž se v roce 2024 budeme zabývat. Netýká se to pouze výkresů, ale i dalších dokumentů, které se ve firmě vyskytují.

Co se vám na Třinci líbí?

Třinec se nachází v úžasné krajině. Dá se zde báječně sportovně vyžít a díky podpoře akcionářů hutě se z tohoto místa stalo fajn místo pro žití. Já jsem tady velice spokojený. Infrastruktura je na perfektní úrovni, poloha na hranicích se Slovenskem a Polskem nabízí atraktivní možnosti. Když k tomu přičtu vřelost a vstřícnost lidí, je tady příjemně.

Jaké jsou vaše největší výzvy jako generálního ředitele a jak se s nimi vypořádáváte?

Mou největší výzvou je přerod Třineckých železáren do nové éry minimální uhlíkové stopy. Transformace s sebou nese neuvěřitelné množství dílčích úkolů, které máme před sebou. Další výzvou je zabezpečení stability společnosti a zachování pracovních míst v této naprosto nestabilní době. To jsou nyní nejzásadnější otázky, které se rozdrolují do dalších podotázek.

Jaké tipy máte pro mladé, kteří touží být jednoho dne jako vy?

Tak nevím, jestli někdo touží být jako já nebo touží být generálním ředitelem. Neboť to jsou dva rozdílné pohledy, v nichž bych doporučoval to B (smích)… Z mého soukromého pohledu to pro mě bylo vždy hodně o rozhodování, kdy jsem musel opustit rodinu, říct si proč a co je pro mne nejdůležitější. Investovat do vzdělání. Rozhodnout se, zda být u rybníku s ostatními, anebo být v práci…

Může to znít jako klišé, ale skutečně je to o tom: učit se, učit se, učit se. A jít si za svým cílem. Aby se ve svém oboru člověk mohl stát minimálně nejlepším a ve svém rozvoji pokračovat – znamená hodně odříkání.

Jaké nejtěžší rozhodnutí v kariéře jste kdy udělal?

Z osobního pohledu to byl vždy moment, kdy jsem opustil rodinu a přesunul se za prací. Z profesního hlediska to bylo obtížné, když jsem musel redukovat počty zaměstnanců. To opravdu není moje hobby.

Jaké je vaše nejoblíbenější místo na světě a proč?

To je komplikované. Každé místo, kde jsem obklopen svou rodinou a přáteli, je pro mě krásné a nabíjí mě do další práce. Ale jinak zbožňuju hory.

Otázky přicházely v průběhu prosince, takže jedna z nich se týkala Vánoc. Konkrétně, co si přejete od Ježíška? Splnilo se vám to?

Na Ježíška jsem měl poměrně náročné přání, protože jsem si přál crocsy, abych mohl běhat kolem baráku (smích). A taky jsem si přál pohodu a klid. Splnila se mi všechna tři přání.

Děkuji všem kolegům za zaslané otázky, musím říct, že mnohé byly velmi podnětné, některé i pobavily. Na závěr dovolte, abych vám všem poděkoval za vaši práci v roce 2023, za úsilí, loajalitu, pozitivní vztah k naší společnosti. Zároveň bych chtěl všem popřát především zdraví, spokojenost, radost a taky trochu toho pomyslného štěstí, které potřebujeme.

Přeji vám, aby se vám splnily vaše sny, abychom tomu uměli jít i trochu naproti. A věřím, že společně dokážeme zabezpečit odkaz pro další generaci.