Svým vystoupením jste posluchačům prodloužila vánoční období…

Snad ano. Zpívala jsem písně z alba Moje Vánoce. V dnešní digitální době to cédečko už bohužel není k mání, ale ty písničky jsou krásné a ráda se k nim vracím. Kvůli vánoční náladě a atmosféře. Přijde mi totiž líto, že v lidech přetrvávají pouze o vánočních svátcích. Moc bych si přála, aby v nich zůstaly napořád, aby si lidé byli blízcí, aby na sebe byli hodní a tolerantní ke svým názorům a postojům. Kéž nám to všem vydrží.

 V Jablunkově jste vystupovala poprvé?

Pokud si dobře vybavuji, už jsem tady jednou zpívala. Je to tak hrozně dlouho, že si to už ale nepamatuji. Lev, který má dobrou paměť, mi řekl, že jsme tady už byli. Jinak v kostelích zpívám hrozně ráda. Krásně to zní, navíc člověk mívá takový posvátný pocit. Jablunkovský kostel je krásný, moc jsem se sem těšila. Mít během koncertu kostel plný lidí, to je ten nejkrásnější dárek. Byl to můj poslední koncert v roce 2024.

 Prozradíte, co vás letos čeká?

Budu slavit půlkulatiny, bude to pro mě takový narozeninový rok. Pokud by chtěl někdo přijet 12. června do Vinohradského divadla, bude srdečně vítán. Své narozeniny příliš neprožívám, ale s přibývajícím věkem je dobré je oslavit. Neslavím je nějakými podružnými večírky, ale koncerty, na které se už teď velice těším.

 Zmínila jste, že jste si zamilovala Ostravsko.

Pět let jsem jezdila hrát do divadla Jiřího Myrona v Ostravě. I proto mám Ostravsko ráda, především kvůli místním lidem. Jsou velice vřelí. Tvrdí se to sice o jižanech, ale já bych k tomu přidala i to Ostravsko, protože jsem se tady cítila vždy velice dobře.

 Odkud čerpáte elán a energii, které z vás doslova prýští?

Hudba a posluchači, to mě pořád nabíjí. Něco jim dám a dostanu to zpátky. Na koncerty se vždy velmi těším. Až mě to přestane bavit, se zpíváním skončím. Zatím to však neplánuji.