Kousek nad domem za tratí, kde pan Antonin bydlí, se rozprostírá les. Cesta, která tudy prochází, vede z Městské Lomné směrem do centra Mostů u Jablunkova. „Velmi rád v těchto místech odpočívám. Udržuji pořádek v okolí turistického přístřešku, jednou za čas posbírám papírky, láhve a plechovky od piva. V nepořádku bych sedět nemohl,“ řekl Antonin Szkandera.

V zimě vlastnoručně vyrobil dvě lavičky s opěradly a umístil je do lesa. Zhotovil také tři krmítka s ukazateli směrů a pět ptačích budek. „Na jedné lavičce je vyřezána výzva přírody k lidem: Lidé, šetřete mě pro další generace. Na druhé lavičce je nápis Grónie, moje grónie – čili úvod známe gorolské písně,“ přiblížil vitální muž.

Profesně byl spjatý s Třineckými železárnami, v huti pracoval 43 let. „Nastoupil jsem 1. září 1949, do důchodu jsem odešel 1. října 1992 v necelých 59 letech. Pracoval jsem na hlubinných pecích, prošel jsem si všemi pozicemi, 26 let jsem byl mistrem,“ vzpomíná Szkandera.

Jednou z jeho zálib je turistika. „Rád chodím na výlety do přírody, už přes 20 let jsem členem organizace Beskid Śląski. Turistice jsem se věnoval i v mládí, jezdil jsem také na kole. Bavilo mě i cestování, projel jsem kus Evropy,“ dodal.