„V roce 2001 jsem podnikl svou první velkou výpravu na kole do Afriky. Byl jsem bez zkušeností a jela se mnou kamarádka, se kterou jsem se seznámil přes inzerát,“ začal vyprávět dobrodruh. Se svým kolem pak podnikl další cesty, ale poslední roky spíše stálo v garáži. „A pak mě napadlo, že bych ho mohl darovat. Inspirovalo mě, když jsem na jedné akci poprvé potkal lidi ze společnosti Kola pro Afriku,“ pokračoval Martin Stiller. Provozovatel horské Chaty Prašivá neváhal a poslal kolo do Afriky, aby se symbolicky vrátilo na místo činu. Jen místo do Maroka zamířilo do Gambie.
Cestovatel daroval kolo a byl by na celou záležitost zapomněl. Co se ale nestalo – lidé z organizace Kola pro Afriku jeho bicykl opět našli. Jezdí na něm mladá dívka Sira každý den do školy a vzkazuje: „Děkuji, Martine, udělal jsi mi velkou radost, protože mám velmi hezké a rychlé kolo.“ „Samozřejmě mi to udělalo nesmírnou radost a dojalo mne to. Už si v hlavě střádám plány, že opět vyrazím do Afriky a stavím se do té vesničky za onou dívkou,“ směje se spokojený cestovatel, který o své 17 let staré cestě napsal knihu.
Roman Posolda ze společnosti Kola pro Afriku vylíčil, že Martinův bicykl dovezli do Afriky loni na podzim. „Pak mi zmizelo z očí a po nějaké době jsem navštívil školu v Gambii, o které jsem věděl, že tam kola dodáváme. A našel jsem ho i s jeho novou majitelkou,“ řekl s úsměvem Posolda.
Ne každé kolo se dá takto dohledat. Ale to není vůbec účelem projektu. „Gambie je sice malá země, ale děti to mají do škol často hodně daleko. Když dostanou kolo, mají větší šanci školu dokončit,“ vysvětloval. Jak dále řekl, jejich projekt není jen o tom dopravit tam kola, ale vyučit i místní lidi, aby se naučili s koly pracovat a uměli udělat servis. „Vytváříme tak vlastně pracovní místa. Čím více tam najdou lidé uplatnění, čím více jich bude studovat, tím méně jich pak bude chtít emigrovat,“ vysvětloval Roman Posolda.
Společnost Kola pro Afriku je vděčna nejen dárcům kol, ale i lidem, kteří se rozhodli věnovat finance. „Musíme darovaná kola opravovat či upravovat pro tamní podmínky. Pak je tam navíc musíme nějak dopravit. To všechno něco stojí. Jsme ale přesvědčeni, že to má smysl,“ doplnil.
