Pětadvacetiletá žena v létě začala pociťovat zdravotní obtíže typu bolesti kloubů a svalů, horečky, únavy a zimnice. Zprvu jim nepřikládala velkou váhu. Předpokládala, že má chřipku, a snažila se léčit doma. Nakonec si ale v nemocnici vyslechla život ohrožující diagnózu – zánět srdečního svalu.
„Začalo to jako příznaky chřipky. Po třech dnech domácího léčení jsem začala cítit zlepšení, proto jsem ani nenavštívila svého praktického lékaře. Za další tři dny se ale situace znovu zhoršila a jela jsem nakonec ráno k lékaři,“ popsala Andrea Adámková, kterou nakonec zdravotníci šokovali velmi vážnou diagnózou, která vyžadovala okamžitou hospitalizaci v Nemocnici Agel Třinec-Podlesí. „Absolutně jsem takovou diagnózu nečekala,” přiznala.
„Když vyšly výsledky krve a paní lékařka mi sdělila, že musím jít na monitorované lůžko, jelikož mám buď plicní embolii, nebo myokarditidu, tak jsem byla zaskočená. Upřímně jsem ani nevěděla, co myokarditida je. Další šok byl, když mi lékaři sdělili, že mi selhává srdce a že funguje jen na nějakých 50 procent,“ pokračovala mladá maminka, která nakonec v třinecké nemocnici strávila dva týdny.
„Stav paní Adámkové byl v úvodu hospitalizace velice vážný. Levá komora srdeční byla významně oslabena probíhajícím zánětem, výsledkem toho pak byl fakt, že srdce nedokázalo přečerpat dostatečné množství krve k zabezpečení adekvátní dodávky kyslíku a živin do tkání,“ popsal stav pacientky vedoucí lékař akutní kardiologické péče Radim Špaček s tím, že chybělo jen málo a mladá maminka by musela být připojena na mechanickou oběhovou podporu, tzv. ECMO. Naštěstí se její stav po zahájení léčby rychle zlepšoval a za méně než dva týdny se zdravotníkům podařilo vrátit srdeční stažlivost dokonce do normy.
Takovéto zdravotní obtíže, a navíc v takto mladém věku, jsou raritou. „Zánět srdečního svalu je vzácné onemocnění. Celosvětově se udává, že každý rok postihne asi jednoho z 10 tisíc obyvatel. Ovšem takto rozsáhlá myokarditida, jakou trpěla paní Adámková, je velmi vzácná a i v našem zařízení se s ní setkáváme sporadicky. Během roku 2022 byla paní Adámková jediná,“ prozradil lékař a dodal, že prognóza pro mladou maminku je naštěstí aktuálně s půlročním odstupem velmi dobrá.
„Chtěla bych říct, že péče byla v nemocnici v Podlesí neskutečná. Za celý pobyt nebyla jediná věc, na kterou bych si musela stěžovat. V první řadě musím vyzdvihnout lékaře a sestřičky na JIPce, ti se o mě starali vážně skvěle. Pobyt v nemocnici mi také dost usnadňovalo to, že jsem měla blízko svou rodinu a kamarády, takže za mnou každý den někdo chodil. Hlavně když už jsem byla na klasickém pokoji, tak za mnou mohla už má šestiměsíční dcera,“ chválila Andrea Adámková s tím, že v době hospitalizace i následné rekonvalescence měla ohromnou podporu své rodiny.
