Dřevěnky z regionu budou chloubou skanzenu

Staré a polorozpadlé dřevěnky se vrací zpátky k životu. Hned dvě si vyhlédli pracovníci Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Přesunuli je do svých prostor a pokouší se o jejich přesnou opětovnou výstavbu.

Roubený ovčín, zimovisko, se nacházel v Nýdku. Kus po kuse se ale přesunul jinam, a to do tesařské dílny. Foto: Valašské muzeum v přírodě

Až bude hotovo, návštěvníci skanzenu si prohlédnou, jak žili lidé ve slezských horách.

Stará roubenka v Komorní Lhotce se nacházela jen kousek od vrcholu Goduly. Pomalu ale jistě ztrácela svou původní podobu, takže z ní zbyly jen základy, kamna a hromada trámů. Pak ji ale pracovníci Valašského muzea v přírodě začali kousek po kousku rozebírat a odvážet do svého pracoviště, kde ji zase poskládají dohromady. „Překvapilo nás, jak byla stavba hodnotná. Například kamna byla velice kvalitní a komín byl pevný, postavený z kamene,“ žasli.

Snahou pracovníků je, aby uchovali co možná nejvíce původního materiálu. „Tehdejší trámy mají často daleko hustší letokruhy než naše současné, takže i ty staré mohou být kvalitnější než nové. Právě půlené jedlové trámy byly pro tehdejší výstavbu ve Slezsku typické,“ vysvětlil vedoucí metodického centra Valašského muzea v přírodě Radek Bryol.

Všechny dochované trámy řemeslníci pečlivě označili, aby pak stavbu mohli dát dohromady. „Nejde přitom jen o dřevo, chceme využít u základové kameny,“ upřesnil Radek Bryol.

V tesařské hale pod rukama pracovníků muzea vyrůstá také roubený ovčín zvaný zimovisko. Ten se původně nacházel v Nýdku. Dřevěný srub na kamenné podezdívce byl dříve využívaný jako úkryt pro ovce na horských beskydských pastvinách. I ten řemeslníci postupně rozebrali a po jednotlivých kusech převezli do areálu své firmy.

Z gorolského se do valašského regionu přesunula ještě stodola z Horní Lomné a dřevěnice z Košařisk. Tyto tradiční stavby budou součástí nové části Valašského muzea v přírodě. Lidé si tak budou moci udělat obrázek o životě gorolů z Těšínského Slezska v 19. století.

„Už v 60. letech minulého století, kdy naše muzeum vznikalo, si stanovilo cíl chránit dřevěné objekty napříč celými Karpaty. Máme zmapované Valašsko a nyní jsme rádi, že nám přibude i část Jablunkovska a Těšínska. Ty objekty nám často nabídli samotní majitelé, protože nebyli schopni je sami zrekonstruovat, za což jsme moc vděční,“ doplnil Radek Bryol.

Na otázku, kdy se lidé budou moci přijít podívat na novou část skanzenu, odvětil: „Bude to ještě nějakou dobu trvat. Snad by to mohlo být v roce 2027, ale to jen v případě, že všechny práce půjdou dobře a že na ně budeme mít i potřebné finance.“

Další zprávy z regionu