U Roberta Borského to bylo s dárky pod stromečkem jasné. Už od malička byl totiž u vytržení ze zvířat. „Proto když jsem dostal vánoční dárek zoo s figurkami mnoha druhů divokých zvířat, byl jsem v sedmém nebi,“ prozradil hrádecký starosta, který měl v pozdějším věku nejraději pod stromečkem knížku. Jakou? „No přece o zvířatech. Kniha Lev není králem zvířat od Josefa Wágnera, který chytal v Africe zvířata pro zoologickou zahradu ve Dvoře Králové, mě oslovila natolik, že jsem chtěl, až budu jednou „velký“, jít v jeho šlépějích,“ doplnil Robert Borski.

Starostka Českého Těšína Gabriela Hřebačková připomněla, že když byla malá, nebyly takové možnosti, jaké jsou v dnešní době, kdy rodiče pomalu nevědí, jakou hračku vybrat. „Kdysi to bylo jiné.“ Jako dítě si vždy přála nějakou hračku, později, v době dospívání, to bylo spíše oblečení. „Měla jsem to štěstí, že všechny dárky, které jsem dostala od svých blízkých a známých, byly moc krásné, protože byly od srdce,“ řekla.

Nečekaným překvapením pod vánočním stromečkem byly pro Jiřího Hamroziho červené plastové sáňky – boby (kamzíky). „Měl jsem ohromnou radost, bylo mi asi šest let,“ zavzpomínal první muž Jablunkova, který později toužil po albu na známky. Tento dětský sen se mu splnil v deseti letech. „To jsem už na Ježíška nevěřil a vím, že mi ho pod stromeček dala sestra. Hrozně jsem toužil sbírat poštovní známky,“ řekl Hamrozi a dodal, že toto album má pořád: „Mám ho schované, ale přiznám se, dlouho jsem ho už neotevřel.“

Z jakých dárků pod stromečkem se v dětství radovali další starostové, či naopak proč někdo měl slzy na krajíčku, se dočtete v aktuálním vydání Třineckého hutníku.