Co vy a Vánoce? Máte je rád?
Vánoce mám rád, jsou to moje nejoblíbenější svátky. Mají své neodmyslitelné kouzlo a pro mě, jakožto křesťana, jsou to svátky naděje, narození Ježíška. Jsou to svátky, kde světlo vítězí nad tmou. A jak máme napsáno v Bibli, Vánoce jsou svátky dávání. Já moc rád rozdávám dárky, to mě dělá šťastným.

 Vánoce mají duchovní význam pro člověka, ale já se přiznám, že se nejvíce těším na to, že budu mít čas na své blízké, že budou pohádky, salát, smažený kapr. Jak to máte vy?

Musím říct, že se nad konzumním pojetím Vánoc nepohoršuji. Vždyť konzumní Vánoce byly snad v každé době. Lidé, i když byli v dřívějších dobách hodně chudí, tak vždy šetřili, aby měli na tyto svátky jen to nejlepší. A to vlastně setrvalo dodnes. Aby bylo hodování a všeho bylo dost. Je to součást Vánoc. Pochopitelně by mělo být v domácnostech i něco navíc, myslím tím něco duchovního, ale to se vůbec nevylučuje s tím konzumem. Duchovní rozměr tedy vnímám jako přidanou hodnotu. Někdo ji má, jiný zase ne a stačí mu jen smažený kapr, ozdobený stromeček, dárky a pohádky v televizi. Já ho za to rozhodně neodsuzuji.

Když jsme u těch pohádek, jaká se vám v posledních letech líbila nejvíce?

Když jsem byl malý, babička mi vždy četla pohádky od Andersena. Ty jsem měl moc rád. Když jsem se později přestěhoval do České republiky, pohádkám jsem se nemohl vyhnout, protože to je tady jedno z hlavních témat. Mám třeba hodně rád Popelku. Trošku se ze všech pohádek vymyká Anděl Páně. Je to pro mne něco více, je to něco mezi skutečným příběhem a pohádkou. Režisér Jirka Strach nádherně ztvárnil vánoční příběh narození Ježíška. Postavy polidštil a zpřístupnil je tak lidem.

Takže se těším, až v televizi bude Anděl Páně jednička i dvojka. Věřím, že si ji všichni užijí a stejně tak i já. Můžu ji vidět mnohokrát a nikdy se mi asi neomrzí.

Přejdu od pohádek k vašemu kázání. Co tak lidem říkáte o Vánocích?

Takovým nejdůležitějším kázáním je pro mne to o půlnoční mši. Snažím se vždy najít nosnou myšlenku a vložit do ní to, co je pro mne v ten daný čas zásadní a v čem žiju. Letos se budu zabývat myšlenkou, která není úplně nová, ale je ve mě už dva, tři roky.
Dokonce mě na tu myšlenku navedla vaše paní primátorka Věra Palkovská. Jednou mi řekla, že když jsme v místnosti, ve které je světlo a venku je naopak tma, tak z té místnosti otevřenými dveřmi světlo proniká do tmy. Nikdy to není naopak, že by tma pohlcovala světlo.

A to vidíme i na té půlnoční mši v kostele. Myslím, že v dnešní době, kdy máme trošku zamračeno, je důležité být nositelem světla a vnášet ho do života svého i druhých. I proto je patronkou Vánoc svatá Lucie, nositelka světla. Jinými slovy, mým úkolem je vnášet světlo tam, kde je spíše tma.

Celý rozhovor najdete v aktuálním Třineckém hutníku.