„V předchozích čtyřech titulech jsme se zaměřili na historii dvou výtopen a dvou železničních dílen. Nyní přicházejí na řadu páteřní železniční tratě v našem regionu. Po té nejstarší v Moravskoslezském kraji, Severní dráze císaře Ferdinanda, jde o Dráhu moravskoslezských měst, která měla velký vliv na rozvoj moravských a slezských měst, obcí a vesnic,“ řekl ředitel Železničního muzea moravskoslezského Vojtěch Hermann.

Železnice je spojovala na střední Moravě a pokračovala napříč Těšínským Slezskem až na samou hranici Rakousko-Uherska v Bílsku. Doposud nebyla publikována historie celé trati, vycházely pouze články o stavbě jednotlivých úseků místních drah.

„Doposud jsme o Dráze moravskoslezských měst mnohé podrobnosti neznali. Z různých historických materiálů a dokumentů či z jiných zdrojů jsme poskládali vývoj celé dráhy z Kojetína do Bílska. Popisujeme i vývoj jednotlivých nádraží a zastávek. Podařilo se zdokumentovat všechny jejich historické názvy,“ pokračoval Hermann.

Podrobně jsou zdokumentována velká nádraží Valašské Meziříčí, Frýdek-Místek, Český Těšín, přípojná trať do Bílé i menší nádraží Frýdlant nad Ostravicí. „Nezapomněli jsme ani na úsek dráhy v nynějším Polsku, kde je část trati již mimo provoz. Důležité jsou rovněž pasáže o rozdělení dráhy při vzniku Československa a Polska i vliv politických změn na Těšínsku v roce 1938. Poslední kapitola popisuje přípravu elektrizace dráhy v úseku přes Beskydy,“ dodal ředitel muzea.