Na informaci o nebezpečí nákazy hospodářských zvířat slintavkou a kulhavkou zareagovali mnozí farmáři bezprostředně. „Okamžitě jsme přijali bezpečností opatření. Uzavřeli jsme farmy, aby se na nich minimalizoval pohyb, zrušili jsme například odborné studentské praxe. Používáme dezinfekční přípravky, postřiky na obuv a oděv, postavili jsme dezinfekční brány pro zemědělskou techniku. Na dezinfekční pásy prozatím čekáme, neboť jsou nedostatkovým zbožím a dodací lhůta je čtyři až pět týdnů,“ vylíčil veškerá opatření ředitel závodu společnosti Netis Robert Cieślar.
Podle jeho slov se jedná o veliký průšvih, který by pro jeho společnost mohl znamenat existenční problémy. Zdůraznil, že virové onemocnění dobytka by neměli podceňovat ani drobní chovatelé. „Slintavka nebo kulhavka se může vyskytnout například u ovce nebo u prasete,“ varoval Robert Cieślar.
Netis tento týden z preventivních důvodů uzavřel i svou prodejnu v Bystřici.
Zlikviduje nás to
Velké obavy má i Petr Křižánek z rodinné farmy na Karpenté. V současné době vlastní zhruba 160 kusů dobytka. Chová plemeno Blonde d‘Aquitaine a Parthenaise a zvířata má v zimním období ustájená ve stáji. „Učinili jsme nutné kroky a nikoho cizího k nim nepouštíme. Dodržujeme všechna doporučení vydaná státem, bojím se ale, že za stávajících opatření, která jsou na hraničních přechodech, je příchod choroby velmi pravděpodobný,“ řekl farmář.
Poukázal na to, že většina chovatelů zřejmě dodržuje doporučení veterinářů. Jsou ale i tací, kteří toho nejsou schopni, protože mají otevřený způsob chovu. Takové jsou i v nejbližším okolí jeho farmy. Krávy, ovce i kozy se pasou venku v ohradách nebo výbězích, a kdokoliv cizí k nim má přístup.
„Když jedno jediné zvíře uhyne a potvrdí se slintavka, co se stane? Úředník vezme kružítko, vyznačí oblast v okruhu tří kilometrů a všechna hospodářská zvířata v té oblasti budou muset být utracena. Nejen ta od zemědělců, které živí chov dobytka, ale i od drobnochovatelů. Zabije se každý živý kus. A všem bude úplně jedno, že těm zvířatům nic není, že jsou zdravá,“ zdůraznil Petr Křižánek.
Pokračoval, že moc nevěří, že by mu stát uhradil veškerou vzniklou škodu, momentální výklad státní veterinární správy je, že stát se bude podílet na nákladech spojených s likvidací zvířat. „A to nemluvím o citové vazbě, kterou ke svým zvířatům chováme. Vždyť pomáháme na svět každému telátku. Samozřejmě by to pro nás bylo zdrcující,“ povzdechl si. Je přesvědčen, že pokud o skot přijde, další už si pořizovat nebude, a pravděpodobně by se zemědělstvím skončil.
Mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček připustil, že je rizikové mít v těchto dnech skot venku. „Jsou ale plemena, která se chovají neustájená během celého roku. Vlastníci mnohdy ani nemají stáje. My jim můžeme jen doporučit, aby skot nyní někam uzavřeli, ale je to na každém, jak se zachová,“ podotkl mluvčí.
Postačí dezinfekce?
Nákaza slintavky a kulhavky se nejčastěji přenáší kontaktem mezi zvířaty. Virus může ulpět i na oblečení, botách lidí, na dopravních prostředcích a šíří se rovněž vzduchem. Na vytipovaných čtyřech hraničních přechodech projíždí vozy nad 3,5 tuny převážející živá zvířata či produkty z nich přes dezinfekční pásy. Na jihu republiky se opatření den co den zpřísňují, nákaza na Slovensku se totiž přiblížila na vzdálenost 40 kilometrů od hranic. Farmáři se ale bojí, že to nestačí.
Ministr zemědělství Marek Výborný se nyní obrací na všechny zemědělce i drobnochovatele, aby dodržovali nařízená opatření a opravdu je neporušovali. „Není v ničích silách zkontrolovat každé auto, a proto opravdu žádám, aby nepřevážela žádná zvířata, ani výrobky z nich z oblastí s nákazou. I jedno jehně dovezené z těchto oblastí je velký hazard,“ zdůraznil ministr.
