„Lidé psy polidšťují, a to je chyba“

Měl skvěle nakročeno k tomu, aby se stal profesionálním fotbalistou. Nakonec se však rozhodl vydat se jiným směrem – stal se policistou – psovodem. „Práce se psy a jejich výcvik mě baví a naplňuje,“ říká Antonín Šimurda z Návsí.

Antonín Šimurda cvičí psy už 23 let. Foto: Petra Fürstová

Jak se z fotbalisty stane policista-psovod?

Když jsem se v roce 1998 po hostování v Třinci rozhodl ukončit kariéru vrcholového fotbalisty a hrál fotbal už jen pro zábavu v nižších soutěžích, splnil jsem si dětský sen. Pořídil jsem si štěně německého ovčáka. Dříve jsem si ho dovolit nemohl, protože jsem od 15 let hrál fotbal v Ostravě, pak přišla vojna ve Znojmě a po ní zmíněné hostování v Třinci. Najednou jsem měl spoustu času, a mohl jsem se tak naplno věnovat štěněti, které vyžadovalo každodenní a hlavně celodenní péči.

Začal jsem navštěvovat kynologickou organizaci v Jablunkově, kde jsem se poznal s úžasným člověkem a později kamarádem Zbyškem, který už v té době pracoval jako psovod u policie. Zbyšek mi později vnuknul myšlenku stát se také psovodem u policie. Jelikož mě výcvik psa bavil, časem jsem souhlasil, protože jsem cítil, že mě tato práce bude bavit a naplňovat. Pak už stačilo podat žádost k policii a po absolvování příjímacího řízení jsem se časem stal psovodem.

Kolik psů jste za ta léta vycvičil?

Kromě služebních psů mám doma i své soukromé, se kterými se věnuji sportovní kynologii. Počet psů doma se často střídá, ale nejvíce jsem jich měl devět a nyní jich mám pět. Kdybych měl spočítat, kolik psů jsem za 23 let vycvičil na různých výkonnostních úrovních, ať už to byli psi ve sportovní, nebo služební kynologii – hlídkoví, pátrací a specialisté na vyhledávání omamných a psychotropních látek, budou jich desítky.

Vzhledem k tomu, že produktivní věk psa není bohužel příliš vysoký, někdy už mi připadá, že jen co vycvičím nějakého psa, tak už je zase potřeba začít cvičit znovu – jeho nástupce. Když to shrnu, výcvik psa, než ho vše naučím, trvá asi tři roky. Potom s ním sloužím, nebo tři až čtyři roky závodím, a když už je starý, tak ho šetřím. Mezitím již připravuji dalšího nástupce, abych měl s čím sloužit, když starší pes odejde do důchodu. A tak je to pořád dokola, ať už se služebními, nebo soukromými psy.

Kterých úspěchů si v kynologii nejvíce ceníte?

Se služebními psy jsem se párkrát účastnil různých služebních přeborů, nebo obranářských závodů, kde jsem občas nějakou tu medaili vyhrál. Více si však vážím úspěchů v rámci použití služebních psů ve službě, kdy se mi mnohokrát podařilo ať už vypátrat, či zadržet pachatele různých trestných činů, nebo nalézt věci pocházející z trestné činnosti, ale také třeba najít ztracené a pohřešované osoby, jakými jsou vesměs senioři, nebo i malé děti a mnohdy jim tak zachránit život.

Další zprávy z regionu