„Říkal, že když ušetří na cigaretách, peníze vloží do něčeho smysluplnějšího a koupil první plastový model tanku,“ začal vyprávění Tomica, který měl k válečným bojům vždy blízko. „Už od dětství jsem sledoval různé dokumenty, které se válkou zaobíraly, četl jsem dostupnou literaturu,“ dodal Tomica, který neopomněl v tomto směru zmínit ani tehdejší Československo.
„Ve 30. letech minulého století se vyráběly ještě malé tanky a náš výrobek LT 35 byl mnohem kvalitnější než tehdejší německé. Nebojím se říct, že patřil ke špičkovým strojům. Bohužel naše armáda je vlastně ani pořádně nevyužila,“ vysvětlil modelář, který si s otcem stanovil časové rozmezí pro lepení modelů na období 2. světové války. A začali německými stroji.
Němci versus Sověti
„Němci na tancích hodně pracovali a vyvinuli desítky druhů až po legendárního Tygra. Každý tank měl svou vývojovou řadu a určená písmena pak poukazovala na drobné rozdíly mezi stroji,“ nastínil Tomica, podle kterého se jednalo i o drobné detaily. Podle modeláře nechtěli jít u německých strojů s tatínkem do úplné šíře modelů, protože by jejich počet mnohonásobně narostl a rozdíly by byly opravdu nepatrné.
Některé stroje zase provází zajímavé osudy. „Například jednu řadu tanků nechal Hitler stáhnout z bojů, protože měly slabý pancíř v průzoru řidiče a vedle sedícího střelce. Což bylo pro posádku smrtelně nebezpečné. Když se protivník trefil do těchto míst, exploze tank doslova rozervala. Proto se v továrně přidal pancéřový plát a tanky šly nazpátek do boje,“ řekl Tomica s tím, že model tohoto stroje má ve své sbírce.
Naopak sovětské tanky, kterým dominuje T 34, vynikaly jednoduchostí. „Byly i spolehlivější, což se u německých vždy říci nedalo. Proto se jich na straně Sovětů představilo jen několik značek, nebyl důvod vymýšlet něco nového. Nemalým plusem bylo, že sovětské stroje měly vcelku jednoduché ovládání, a proto je mohly řídit i ženy. Muži tím pádem byli k dispozici na jiných místech,“ pokračoval.
Postupem let se tanková sbírka v rodině Tomiců rozrůstala, až dosáhla k nějakým 60 kusům. Na jedné straně mají tanky spojeneckých vojsk v čele se stroji z USA, Sovětského svazu a Anglie – na straně druhé jsou tanky Němců, Italů a Japonců. „Ve sbírce máme i nějaká děla, válečná terénní vozidla, letadla i ponorku,“ dodal Tomica.
Když se Martin Tomica či jeho tatínek rozhodnou pro nějaký model, musí si ho nejdříve opatřit. „Dříve jsme jezdívali do Frýdku-Místku, kde byla specializovaná prodejna, ve které jsme sehnali vše potřebné. Doma jsme se pak pustili do mravenčí práce a model sestavili,“ řekl Tomica, podle kterého i v tomto směru začínají stále více využívat internet.
„Pokud člověk něco potřebuje sehnat, na internetu to v drtivé většině případů dokáže a je jedno, co vlastně shání. Internet využíváme nejen k zajištění modelů, ale samozřejmě se neustále vzdělávám a doplňuji informace, aby můj přehled o 2. světové válce byl co neucelenější,“ vysvětlil.
S moderní dobou se mění i finální podoba tanků. „Mám na mysli nátěry. Kdysi se na takové věci až tak moc nehledělo, nyní jsou nezbytnou součástí strojů i nápisy, krycí maskovací barvy, aby tank byl v terénu méně rozeznatelný a podobně,“ vysvětlil modelář, který upozornil i na takové detaily, jako je namalování bláta na blatníky nebo počínající rzi, která se někde na stroji začíná zračit. „To vše dodává modelům na jejich autentičnosti,“ upřesnil.
