S takovou zprávou dorazil minulý týden do Moravskoslezského kraje ministr životního prostředí Petr Hladík. „Vlk se v posledních letech vrací do české krajiny, kam také patří. Jako vrcholný predátor pomáhá například k regulaci přemnožené spárkaté zvěře, která poškozuje lesy a působí škody zemědělcům. Do naší přírody tak navrací rovnováhu. Je ale nutné, abychom byli připraveni i na případy, kdy mohou někteří vlci představovat riziko,“ poukázal ministr.
Vlčí smečky se v posledních letech vracejí i do Slezských Beskyd, kde ale působí problémy především chovatelům ovcí. Loni vlci v regionu zabili 80 farmářům 186 zvířat. Stát jim pak prostřednictvím krajského úřadu na kompenzacích vyplatil 1,3 milionu korun.
„V tuto chvíli víme o dvou smečkách, které se pohybují v Beskydech, jedna z nich na Jablunkovsku,“ přitakal odborný asistent z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity Miroslav Kutal. Na otázku, jak by definoval problematické a nebezpečné chování vlka, odvětil: „Zvíře se během dne přibližuje k lidem, není plaché, pojídá třeba odpadky. Naštěstí, pokud víme, toto chování v České republice vykazuje jen jeden vlk v Krkonoších. Ale ani toho ještě nikdo nestřílí. Nejprve jej budou odborníci sledovat, pokusí se ho zaplašit a odehnat.“
Miroslav Kutal nové opatření kvituje. Podle něj umožní zasáhnout rychle, když se zjistí, že šelma by mohla napadnout třeba i člověka. „Toto se ale nestává. Vlci jsou plaší, lidem se vyhýbají. V noci sice kolem lidských obydlí procházejí, což máme zmonitorované, ale to dělá lesní zvěř obecně. Občas slyšíme, že někdo někde nějakého vlka zahlédl, ale jde většinou o mladé kusy, které teprve sbírají životní zkušenosti,“ poukázal přírodovědec. Také podle něj obecně veřejnost nerozezná vlka třeba od německého ovčáka.
Jednotlivé posuzování
Problematické chování konkrétních jedinců vlka budou vyhodnocovat pohotovostní štáby v jednotlivých krajích. Pracují v nich například zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK), krajských úřadů, Českomoravské myslivecké jednoty či policie. Přizváni budou i zástupci dotčených obcí, mysliveckých sdružení a odborníci na danou problematiku.
Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák přístup ministerstva kvituje. Upřesnil, že vlci letos zabili zatím jen dva kusy. „To je zřejmě dané tím, že sezona pasení stád na loukách teprve začínala,“ domnívá se. Upozornil, že kromě kompenzací za škody napáchané predátory, což bylo loni 1,3 milionu korun a v roce 2021 okolo 600 000 korun, kraj vypsal také dva dotační programy pro chovatele na zajištění stád. „Farmářům jsme vyplatili 6,7 milionu korun. Žádostí jsme obdrželi 77. Peníze mohou použít například na pořízení oplocení či nákup ovčáckých psů,“ uvedl Vondrák. Osobně by z odlovu vlků radost neměl. „Jako milovník zvířat bych o tom nerad slyšel,“ zdůraznil.
Vlci se do Slezských Beskyd vrátili už před několika lety. První rozmnožování na české straně pohoří zdokumentovali vědci v létě 2020. Z genetických analýz vyplývá, že přísluší ke karpatské vlčí populaci. Smečka se pohybuje jak na české, tak na polské straně. Letos pozorování potvrdila další mláďata.
Většina chovatelů změnu zákona vítá. „Je moc dobře, že se něco změní a na vlka konečně budou nějaké páky. Pokud je nějaký vlčí jedinec problematický a chová se nestandardně, nemá žádné zábrany a strhává ovce takříkajíc pro radost a ne pro to, aby se nažral, jeho likvidace je jediným možným východiskem,“ prohlásil Petr Čečotka z Písku, kterému vlci loni v létě zardousili plemennou ovci.
„Loňské vlčí útoky jsou dílem nepřizpůsobivého jedince. Byly takřka na denním pořádku a některé drobné chovatele, kteří měli v zahradě třeba jen dvě ovce, aby během roku spásaly trávu, od malochovu odradily, takže s ním skončili úplně,“ doplnil Čečotka.
