„Nevěřila bych, ale výstavu si prohlížejí se zájmem i muži a líbí se jim. Dámy zase často nostalgicky vzpomínají na své panenky z dětství, a když tady najdou stejnou, jsou nadšené a dojaté,“ popsala první dojmy z výstavy pracovnice muzea Petra Molinová.

Ve výstavní síni čeká na návštěvníky na 270 různých panenek. Nechybí mezi nimi ani ta úplně první, kterou sběratelka Darina Buryová dostala od svých kmotrů do postýlky a má ji dodnes. Opatruje ji jako oko v hlavě se všemi ostatními panenkami.

Postupem času si vytvořila celou sbírku. „Vlastně to všechno začalo jednou na Vánoce, kdy jsem dostala svou první porcelánovou panenku. Do té doby jsem měla jen takové ty obyčejné. Tak moc se mi tehdy líbila, že mi vnukla myšlenku panenky sbírat. A už jsem nepřestala,“ usmála se sběratelka.

Ráda vzpomíná, jak své panenky oblékala, šila i pletla pro ně oblečení. Bratr s dědečkem jí vyrobili dřevěný domeček, kde si pro malé panenky zařizovala bydlení. I ten má doma dodnes. Každá panenka, kterou vlastní, je pro ni vším, je jedinečná, a přitom jiná. Každá má svůj výraz, tak jak je to u lidí.

„Výstava, která se nyní koná v muzeu, je úplně první. Ještě nikde jsem své panenky nevystavovala. Doufám, že návštěvníky potěší, že se hlavně ženy třeba rozpomenou na vlastní panenky a zavzpomínají při tom na své bezstarostné dětství,“ věří Darina Buryová. Moc ráda by v budoucnu našla nějaké prostory pro stálou expozici, aby z panenek mohli mít radost návštěvníci delší dobu. „Bratr sbírá autíčka, tak bychom to možná mohli spojit,“ plánuje. Vždyť má doma i další panenky, které se nyní do muzea prostě nevešly.

I přesto ale výstavní prostory doslova praskají ve švech. Návštěvníci si mohou prohlédnout hračky, ale také si přečíst zajímavosti o historii panenek. Například to, že panenky jsou vlastně staré jako lidstvo samo. Figurovaly už totiž v archeologických nálezech.