A jelikož se nachází přímo na Stezce Českem, skupinka dobrovolníků, která ji postavila ve volném čase, ji chce nabídnout jako přístřešek turistům. Na dokončení díla ale chybí peníze. Ty chtějí nadšenci získat prostřednictvím sbírky, kterou vyhlásili.

„Mnozí pamětníci s nostalgií vzpomínají na časy, které jsou už nenávratně pryč. Na odlesněnou Gírovou, kde se kdysi pásly ovce a kam naši prarodiče chodívali na službu. Nosil jsem v hlavě myšlenku, že by tam znovu mohla stát koliba. S pomocí skupiny zapálených dobrovolníků se mi podařilo tento nápad proměnit ve skutečnost. Koliba na Gírové je připomínkou starých časů, kdy u nás kvetlo pastevectví a salašnictví,“ konstatoval Jan Michalik.

K realizaci jeho nápadu vedla poměrně strmá a klikatá cesta. Koncem roku 2024 parta nadšenců vlastními silami rozebrala v Bukovci roubenku čp. 59, která byla určena k demolici. V průběhu loňského roku pod vedením tesařského mistra Władysława Zogaty z Písku poskládala na úpatí Gírové původní kolibu, navíc ze 100 let starého dřeva. Nyní už je stavba téměř hotová, zbývá ji jen zastřešit.

„Čekáme už jen na dodání tradiční šindelové střechy z ručně štípaného modřínu, kterou pro nás ve své dílně vyrábí pan Dušan Kajnar,“ pokračoval Jan Michalik.

Vedle práce dobrovolníků byl pro stavbu koliby třeba materiál. „Dřevo z původní roubenky, které jsme odkoupili od obce Bukovec a následně použili jako historický stavební materiál, zaplatili sponzoři. Ještě potřebujeme získat peníze na řemeslný materiál nezbytný k dokončení koliby a k jejímu vybavení. Prostřednictvím místního spolku PZKO v Písku jsme na Donio.cz založili dobročinnou sbírku,“ informoval Michalik.

Následně přiblížil rozpočet. Na 91 tisíc korun vyjde modřínový šindel – 60 metrů čtverečních, 20 tisíc je vyčleněno na vybavení interiéru (dřevěné lavice, stůl, postele), 13 tisíc bude stát naučná tabule o historii salaše na Gírové a 35 tisíc korun pohltí slavnostní otevření koliby (lidové kapely, ozvučení, pohoštění pro dárce a návštěvníky, propagační materiály o salašnictví na Gírové).

„Pokud vybereme méně, například jen polovinu, peníze využijeme na vybavení interiéru. V případě, že vybereme více, než je potřeba, peníze použijeme na střechu i na speciální ozdobné zatěsnění mezer mezi trámy dřevěnou vlnou. Před kolibou doplníme mobiliář – lavice a stůl k venkovnímu posezení,“ nastínil Jan Michalik.

Vzhledem k tomu, že koliba leží přímo na Stezce Českem, po slavnostní kolaudaci ji chtějí dobrovolníci nabídnout jako přístřešek turistům. Věří, že jejich úsilí zaměřené na obnovu salašnictví ve Slezských Beskydech se stane inspirací pro ostatní.

„Naším záměrem není pouze připomenut bohatou salašnickou kulturu a historii na Gírové. Chceme vrátit do Slezských Beskyd původní architekturu a tradice spojené se salašnickou – valašskou kulturou, která se tu po staletí rozvíjela, než byla v 60. letech minulého století násilně ukončena kolektivizací. Chceme se přihlásit k původním tradicím a vrátit krajině v Beskydech kousek její historie, aby i naše vnoučata mohla porozumět svým kořenům,“ uzavřel Michalik.

Iniciativa stavitelů koliby má také mezinárodní význam, jelikož navazuje na Mezinárodní rok pastvin a pastevců. Valné shromáždění Organizace spojených národů vyhlásilo rok 2026 Mezinárodním rokem pastvin a pastevců.