„Množství vytříděného kuchyňského odpadu stále mírně roste. Při každém svozu odebereme dvě až tři tuny kuchyňských zbytků z domácností, které se podařilo uchránit před skládkováním. Pro město a občany je to výhodnější, protože státem určené poplatky za uložení na skládku stále rostou. Prošlé jídlo nebo jeho zbytky slouží k výrobě energie a digestát z bioplynky se pak vrací do přírody jako hnojivo,“ vysvětlil jednatel odpadové firmy Smolo Tomáš Ondraszek.

Organický odpad z kuchyně do směsného odpadu nepatří. Přesto třetinu celkového množství směsného komunálního odpadu tvoří právě bioodpad, většinou jde o zbytky z kuchyní. „Loňská analýza, kterou jsme provedli na našem sběrném dvoře za přítomnosti úředníků, potvrdila, že průměrná černá nádoba v hutnickém městě obsahovala kromě dalších využitelných komodit vysoké procento bioodpadu, který zbytečně končil na skládce. Věřím, že společně dovedeme třídit ještě efektivněji,“ ubezpečil Ondraszek.

Díky informační kampani a dodatečným polepům nádob se daří snižovat množství sáčků nebo jiných nežádoucích příměsí v obsahu. Jakýkoli nevhodný materiál totiž musí pracovníci před vstupem do technologie bioplynové stanice vytřídit, což proces prodražuje.