Pobytové znaky rysa ostrovida, vlka obecného a medvěda hnědého v podobě trusu, kořisti, poškrábaných stromů či stop ve sněhu nebo blátě po čtyři dny zkoumaly v Beskydech na území o rozloze 1200 kilometrů čtverečních desítky ochránců přírody a dobrovolníků. Zjišťovali, které lokality aktuálně nejvíce vyhovují šelmám a jaké jsou jejich migrační trasy v beskydské krajině.

Při mapování výskytu šelem se stopaři v terénu pohybují po předem stanovených trasách na běžkách či sněžnicích, případně pěšky – podle množství sněhu v horách. K dispozici mají zákresové mapy a pomůcky pro dokumentaci.

„Šelmy mnohdy využívají lesní cesty, aby si samy usnadnily pohyb v terénu,“ prozradila Dana Bartošová ze Správy chráněné krajinné oblasti v Rožnově pod Radhoštěm. Dodala, že stopaři se v terénu zaměřují i na jiné poznatky. „Mapují také pohyb toulavých psů a výskyt dalších chráněných druhů, jako jsou například vydra říční, datlík tříprstý, krkavec velký, strakapoud bělohřbetý, puštík bělavý, jeřábek lesní či tetřev hlušec,“ vylíčila.

Výsledky sčítání vyhodnocuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy a Bílé Karpaty. „Aktuálně probíhá shromažďování a vyhodnocování nálezů z terénu, přesné výsledky budou známy přibližně za měsíc,“ uzavřela Bartošová.

První mapování výskytu šelem v Beskydech se uskutečnilo v roce 1984, to letošní bylo již 36 v pořadí.