„Vařonka byla s naším regionem úzce spjatá celá desetiletí, byla by veliká škoda, kdyby se na ni zapomnělo. Napadlo mě, že by rozhodně stálo za to vrátit ji zašlou slávu,“ řekl Petr Staňo.

Obrátil se na svého dlouholetého spolupracovníka Davida Czyže z Nýdku, který dlouhá léta vyrábí  různé likéry. Nápad se mu zalíbil. „Každý si vařonku pamatuje trochu jinak. Snažili jsme se vytvořit recepturu, která by odrážela většinu názorů. Ladili jsme ji docela dlouho,“ přiznal David Czyž.

Hlavní testování likéru probíhalo na Trojmezí. „Oslovili jsme příbuzné a známé z české, polské i slovenské strany a poprosili je, aby připravili vařonku podle receptury, kterou používají v rodině. Vařonka z Jaworzynky byl čistý karamelizovaný cukr s líhem bez přísad. Moje teta z Hrčavy připravila vařonku s hřebíčkem. Kamarád z Čierného, který je původem z Třince, ji obohatil o citrónovou šťávu,“ vykládal Staňo.

Vařonka se vaří několik dnů. Ingredience se do ní přidávají postupně, aby se chutě spolu provázaly. Následně zraje v dřevěných sudech. Než se dostane ke konzumentovi, uplyne několik měsíců. „Používáme hnědý cukr, šťávu z čerstvých citrónů, hřebíček a skořici. Vařonka se dá pít teplá i studená. Někdy se podává s máslem nebo se škvarky, aby se alkohol provázal s tukem. Dáváme do ní kus našeho gorolského srdce. Recepturu netajíme, lze ji najít na láhvi,“ poukázal David Czyž.

Etiketa na láhvích vařonky je dílem Vladislava Szpyrce. Zobrazuje muže sedícího u kachlových kamen v gorolské izbě. A stejně jako likér obsahující 36 procent alkoholu vznikala postupně. „Návrhů etikety bylo několik, stejně jako vzorků vařonky. Možná deset. Na obrázku je hospodář, který odvedl poctivou a těžkou práci. Někomu připomíná dědu, jinému zase tátu. Etiketa s českými i polskými názvy zhmotňuje atmosféru života a vesnický kolorit. Takže je velmi autentická,“ řekl Czyž.

Výrobci, kteří společně pracují na přípravě dalších likérů, si přejí, aby se vařonka dostala i za hranice našeho regionu. „Aby si ti, kteří jej opustili, připomněli, kde jsou jejich kořeny,“ pravil Staňo.

Značka Górolsko swoboda garantuje místní původ výrobku a vazbu na mikroregion Górolsko Swoboda, ale také jeho kvalitu a šetrnost k životnímu prostředí. Uděluje se potravinám a zemědělským produktům, řemeslným výrobkům a uměleckým dílům a také přírodním produktům.