Region Třinecka čítá na 45 tisíc obyvatel, přičemž je v Třinci jako obci s rozšířenou působností registrováno už na 30 tisíc aut. „A tento počet stále roste. Na jednu rodinu často připadají dvě tři auta. Město však není nafukovací a každá lokalita vyžaduje individuální řešení otázky parkování,“ uvedla primátorka Třince Věra Palkovská.

A možností je hned několik. Úlevou 35tisícového města, které je společenským i podnikatelským centrem regionu, by bylo „schovat“ automobily pod zem. „Máme zhruba rok zpracovanou studii na podzemní parkoviště na náměstí Svobody. Jedno parkovací místo zde ovšem vychází na zhruba 1,3 milionu korun, což už je částka, pod kterou si můžeme představit třeba jeden startovací byt pro mladé. S touto myšlenkou však pracujeme a hledáme vhodné dotační tituly a partnery k financování,“ ozřejmila Palkovská.

Problém s prostorem řeší rovněž parkování „do výšky“, které je také podstatně levnější variantou oproti podzemnímu parkování. „Na radě jsme představili záměr parkovacího domu na Sosně s využitím modernějších technologií. Nabídl by 79 parkovacích míst za celkovou investici zhruba 40 milionů korun,“ uvedl vedoucí odboru investic třineckého magistrátu Daniel Fojcik s tím, že parkovací domy by v budoucnu mohly vyrůst ještě na dalších místech.

Finančně nejméně nákladná je výstavba pozemních parkovišť. „Na dvě stovky parkovacích míst jsme v poslední době vybudovali, dalších 130 máme připraveno a na dalších třech stovkách stání pro auta pracujeme,“ přiblížil Fojcik. Ač by se z výše uvedených variant zdála výstavba pozemních parkovišť díky finanční a technické nenáročnosti jako nejjednodušší, naráží na zcela zásadní skutečnost – kde rozšiřovat? Často výstavbě brání fakt, že pozemky nepatří městu, a stejně tak je problémová hustá síť technické infrastruktury.