„Karin Písaříková otevírá touto výstavou téma úklidu a toho, jakou roli hraje jako aktivita i jako koncept čistoty v našem životě. Jde de facto o nikdy nekončící práci, která je cyklická, pro někoho stresující, únavná, a přesto pro mnohé relaxační. Vede k zamyšlení, co čistota a pořádek znamená v našem životě, kolik času úklidem trávíme, jak moc ovlivňuje pořádek náš společenský status,“ zamyslela se jedna z kurátorek výstavy Veronika Chmelařová.

Pokračovala, že v galerii návštěvníci uvidí sérii různých objektů, převážně robotizovaných, které zhmotňují právě ono téma úklidu a cykličnosti. To vše v dokonale čistém a bílém prostoru výstavní síně.

„Na zdi běží stále dokola hodiny s lopatkou a smetáčkem místo ručiček. Nikdy se nepotkají, a neustále se nahánějí. Ve kbelíku pění nekonečná pěna a padá na podlahu. Dokola se točí mop, na zdi visí prádlo anebo po soklu běhá v nekonečných osmičkách kartáč a drhne,“ popsala Veronika Chmelařová.

Výstava tak přihlížejícím klade otázky, čím je pro ně úklid? Vyvolává ve vás dobré, či špatné pocity? Uvědomujete si, co všechno, jak a kdo u vás doma dělá? „Co dělají muži, co ženy a co děti? Co děláte sami každý den a co to pro vás znamená? Všechny ty otázky výstava otevírá a návštěvníci nad nimi mohou přemýšlet,“ doplnila.

Ve své tvorbě se Karin Písaříková zabývá reflexí každodenních problémů a mystérií prostřednictvím výtvarného umění. Využívá různá média, instalace, performance, fotografie i video. Hledá nové způsoby interakce v sociálním a životním prostoru.

Brněnská rodačka Karin Písaříková je mezinárodně uznávanou umělkyní a kurátorkou. Absolvovala studium v ateliéru Tělového designu na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně, dále pokračovala na prestižních akademiích v Itálii a Japonsku. Dnes žije a tvoří v Tokiu, kde působí jako přednášející na Joshibi University of Art and Design a aktivně se zapojuje do mezinárodních uměleckých projektů.