Podle poznatků ochránce přírody Daniela Křenka je výskyt turistů v přírodě stále častější. Patrné je to zejména v období koronavirové krize. „V lesích se pohybuji více než 20 let a vidím, že tlak na přírodu každým rokem roste,“ konstatoval. „Většina lidí se v horách chová slušně a dodržuje pravidla, což je v pořádku. Problém je v tom, že v lesích přibývá lidí, kteří se chovat neumí a žádná pravidla nerespektují,“ řekl.
Turisté či sportovci by měli dbát na dodržování základních pravidel. „Hory nejsou nafukovací a zvířata potřebují také svůj životní prostor a klid. Lesní zvěř ruší například hlasitá hudba, pohyb osob ve večerních hodinách s čelovými svítilnami. Velkým problémem je častější pohyb lidí mimo vyznačené trasy. Zaznamenáváme ho dokonce i v chráněných rezervacích, které by měly být posledními ostrůvky klidu,“ zdůraznil Křenek.
Lesní zvěř dostane takříkajíc nejvíce „zabrat“ v třeskutých mrazech a v období bohatém na sněhovou pokrývku. „Při nedostatku potravy žije ze svých tukových zásob a co nejméně se pohybuje, aby nevydávala zbytečnou energii. Krátké dny a dlouhé noci jí dávají jen málo času na shánění potravy, za to se prodlužuje doba hladovění. Pokud je ještě sněhová pokrývka, v níž je pohyb vysilující, není divu, že mnoho zvířat zahyne. Není nic horšího než pomalá smrt vysílením, zimou a hladem,“ vysvětlil myslivec Petr Waclawek.
Jak dále zmínil, v náročných zimních podmínkách lesní zvěř konzumuje potravu obsahující hrubou vlákninu, pro jejíž trávení potřebuje dostatek klidu. Pokud ho nemá, potravu dostatečně nestráví, nebo ji při vyrušení dokonce vyzvrací.
„Kvůli tomu mnohem dříve spotřebuje své tukové zásoby, a pokud nezahyne, musí si najít novou potravu. Protože je jí málo, zvěř začne v nadměrné míře okusovat semenáčky a sazenice nebo i loupat kůru starších stromů. Stahuje se do klidnějších míst, kde se zdržuje déle, a tam způsobuje o to větší škody na lesních porostech,“ pokračoval Petr Waclawek. Zdůraznil, že pokud je zvěř neustále rušena, přikrmování není moc účinné.
Ze studie, kterou před čtyřmi lety zpracoval Daniel Křenek se svým týmem na Jablunkovsku, vyplývá, že zvěř okusem a loupáním způsobuje značné škody hlavně na původních dřevinách, jako je javor, jasan, lípa, jedle, jeřáb, a na některých místech poškozuje dokonce i buk. „Je jen otázkou času, kdy kůrovec zcela zdecimuje nepůvodní smrkové lesy. Stanovištně původní dřeviny jsou nadějí pro vznik nových a zdravých lesů, nezničí-li je lidmi stresovaná zvěř,“ uzavřel Křenek.
