Lidé kolem ní chodí a často ani nevědí, kdo je jejím autorem. I to byla motivace k tomu, aby u sochy Bohyně hor byla cedulka, která tyto informace přinese. „Na začátku byla výstavba místního domu Beskyd. Architekt Smejkal, který mě znal z mé dřívější práce, se na mě obrátil, abych vytvořil pro tento prostor sochu. Samozřejmě, očekávalo se, že tady vznikne další hutník, ale to jsem nechtěl. Mým přáním bylo podpořit v místních lidech lásku k horám, k přírodě, aby přestali myslet jen na tu robotu,“ začal vyprávět Kurt Gebaurer.
Vznik uměleckého díla ale provázely problémy. Bylo to v době komunistické totality a v čele komise, která dílo vybírala, seděl člověk, který Kurta Gebaurera neměl rád. „Byl to takový hyperbolševik. Přes něj by to neprošlo. Takže jsme museli počkat, až z té komise odejde,“ pousmál se sochař. A tak se stalo, že Bohyně z hor vznikala dlouhých pět let.
Když se cesta k provedení díla otevřela, vyhrál výběrové řízení. A když v roce 1989 v Praze propukla sametová revoluce, měl hotovou formu na odlití. A jel do Ostravy se svým finálním projektem. „Seděla tam komise, která to měla schválit. A já jsem jim během toho předal i informace a prohlášení charty, studentů a umělců o tom, co se právě v Praze děje. Architekt Smejkal to okamžitě šel kopírovat, aby se to rozneslo po celé Ostravě. Takže se vlastně stalo, že Bohyně hor urychlila velvet revolution i tady na severovýchodě,“ prozradil Kurt Kebauer.
Vzpomínal, že předlohou pro bohyni byla mladá studentka z Francie. Rozpřažená náruč není gestem výzvy, ale daru. Bohyně rozsévá a vítá. Představuje životodárnou sílu, pevně stojí na místě a poskytuje ochranu i požehnání. Je dárkyní života. „Vzpomínám si, že když jsem právě tvořil hromadu kamení, na které bohyně stojí, hráli v Praze Roling Stones. Chtěl jsem na ten koncert jít, ale dal jsme nakonec přednost tvorbě. Bylo to dost symbolické,“ usmál se sochař.
S myšlenkou umístit k soše pamětní ceduli přišel architekt Ondřej Turoň, jenž se s Gebauerem osobně zná. „Před lety jsem si prohlížel jeho portfolio a objevil jsem tam i Bohyni hor. Byl jsem u vytržení a říkal si, že ty informace o této plastice musí znát každý Třinečák,“ poukázal Ondřej Turoň.
