Jak jste se k výrobě lidových hudebních nástrojů dostal?
Kamarád mě ve 12 letech dovedl do folklorního souboru. Už tenkrát jsem se zajímal o tvoření ze dřeva. Zaujaly mě především dechové hudební nástroje – fujary a píšťaly, a tak jsem si o nich začal číst. Později jsem je zkoušel vyrábět – nejprve z mokrého dřeva. Nechtěl jsem čekat dva roky, až dřevo vyschne, a tak jsem začal dělat píšťaly z mokrých větví, které však popraskaly.
Jste samoukem, nebo vás do tajů výroby lidových hudebních nástrojů někdo zasvětil?
Začal jsem jezdívat na velké folklórní slavnosti pod Polanou do oblasti Podpolaní (jiný název Zvolensko – pozn. red.). Tam jsem začal navštěvovat tvořivou dílnu a sbíral zkušenosti. Bylo mi patnáct, pohyboval jsem se mezi šedesátiletými chlapy. Něco mi i poradili, a tak jsem zkoušel tvořit sám. Později jsem se pustil i do výroby kožených doplňků – opasků či bičů. Nakonec jsem usoudil, že všechno dělat nemůžu, a tak jsem zůstal u píšťal, fujar a housliček. Nějaké vychytávky mi pak prozradil také známý houslař Tomáš Pospíšil z Ostravy.
Snažíte se něco odkoukat od jiných tvůrců, anebo jdete vlastní cestou?
Zkouším kopírovat nějaké původní tvary, k tomu přidávám své nápady. Dá se říct, že s tvary experimentuji. Na výstavě v Jablunkově jsou k vidění nástroje, které mám doma. Ostatní mají nové majitele, protože spoustu jsem jich už prodal.
Máte spočítané nástroje, které jste vytvořil?
Vyrobil jsem dlabanou basu z olšového dřeva, ta je moje první a zatím jediná. Udělal jsem i menší basu o velikosti violoncella. Houslí jsem vyrobil něco přes deset, fujar a píšťalek, které nejsou tak pracné, jsem už vytvořil nespočet.
Za jak dlouho zvládnete vyrobit fujarku či píšťalu?
Dřevo si v lese sháním sám. Je to bez, což je v podstatě plevel. Dřevo je potřeba dva roky sušit. Nezdobenou píšťalu zvládnu vyrobit během pár hodin, za jeden večer. U houslí je to naopak. Kupuji kvalitnější dřevo, šlechtěné nebo i žíhané, takže se sušením si nelámu hlavu, ale zato výroba je pracnější. Jedná se o desítky a možná i stovky hodin. První dlabané housle jsem vyráběl zhruba deset let pro mou tehdejší přítelkyni a dnes už manželku.
Čím vaše hudební nástroje nejvíce přitahují potenciální kupce?
Jsou nevšední. Zatímco klasických houslí je všude plno, hranaté housle jsou docela nezvyklé. Moje nástroje jsou většinou experimentální, řemeslně ani materiálově nejsou dokonalé. Zatím nepoužívám drahé dřevo, možná ho začnu používat později, až se nástroj, případně jeho tvar uchytí.
Uvažujete o tom, že byste se výrobou hudebních nástrojů začal živit?
Kdysi jsem takovou vidinu měl, tři roky jsem pracoval u Tomáše Pospíšila. Teď už o tom neuvažuji. Lidová tvorba zatím zůstane mou zálibou