„Aby bylo jasno, ani mně by se nelíbil nekontrolovaný nárůst obyvatel. Na to se vždy musí obec připravit patřičným rozvojem infrastruktury. Jde mimo jiné o bezpečnost, odpady, plyn, vodu. Nezapomínejme i na dostatečný počet míst ve školkách a školách. Musíte mít i dostatečnou volnočasovou infrastrukturu, to s tím bytostně souvisí,“ upozornil starosta Roman Wróbel.
Cesta ke změně je dlouhá
Starostu těší, že Bystřice roste přiměřeně a nejde o skokové nárůsty. „Pravdou však je, že poptávka po bydlení v novostavbách na našem území je obrovská, ale realita neodpovídá poptávce. Proč? Zájemci o bydlení v mnoha případech, kdyby mohli, tak si klidně postaví dům uprostřed lesa. Což jsou iluzorní představy,“ pokračoval starosta.
Jak také řekl, na druhou stranu se spousta žádostí o změnu územního plánu jeví jako průchozí. Ty obec probere, schválí, ale pak nastává okamžik, kdy do hry vstupují dotčené orgány. „Mám tím na mysli krajský úřad, který posuzuje veškeré žádosti z pohledu ochrany půdního fondu, a dále odbor životního prostředí třineckého magistrátu, který zase sleduje možnou výstavbu s ohledem na ochranu krajiny,“ vysvětloval Wróbel. Právě na těchto místech končí řada snů o novém bydlení.
„Zamítavá stanoviska vydávají velice často. A my, pokud se nám jeví žádost jako schůdná, pak na ta místa chodíme a takzvaně leštíme ty pomyslné kliky, abychom zájemcům o bydlení vyšli vstříc. Dochází k dohadovacím řízením, ale výsledek je zpravidla takový, že nám zbývají oči pro pláč,“ povzdechl si.
Vyčíslil, že když obec schvalovala první změnu obecního plánu, bylo na začátku osmdesát žádostí. Obec vyřadila dvacet. Na konci po čtyřletém martýriu s dotčenými orgány prošlo pouze deset.
Toto specifikum platí nejen v Bystřici, ale i v Nýdku či ve Vendryni. Na stranu druhou ale starosta připustil, že lidé si chtějí často postavit dům na samotě někde u lesa, ale pak chtějí hned po obci cestu až k domu, plyn, osvětlení a další věci, jako například i zimní údržbu.
Vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství třineckého magistrátu Jana Stonawská vysvětlila, že prověřují jednotlivě každou žádost a při posuzování berou jako stěžejní zachování krajinného rázu dané lokality. „Obec je pod horami. Naším cílem je, aby krajina v této podhorské oblasti zůstala zachována. Lidé tak mají možnost jít ven do přírody, relaxovat. To by všudypřítomná zástavba znemožnila,“ upozornila Jana Stonawská.
Jako město?
Většině měst poslední roky obyvatelé ubývají. V Bystřici je tomu naopak. Stala se z ní největší obec v České republice a má našlápnuto k tomu, aby se z vesnice stalo město. Kdy k tomu dojde? „S trochou nadsázky mohu říct, že dokud tady budu já, tak budu dělat vše pro to, abychom zůstali obcí. Jsem obrovský patriot a vidím to tak, že jsme byli vždy dědinou. A to, že jsme největší, nás hřeje a motivuje,“ přiznal starosta. A položil sám řečnickou otázku: „Proč bychom tím městem měli být? Snad proto, že je nás hodně? Ale jinak přidanou hodnotu nevidím. Naopak, vesnických specifik si vážíme, a když můžeme být v čele pelotonu, o to je to sladší.“
