Cílem je, aby mohl být regulován počet dravců a aby se tak vrátily ryby například do řeky Olše. Ta totiž zeje prázdnotou.
Černá smrt – tak v těchto dnech nazývají rybáři nálety kormoránů na naše toky. „Letos mrzne více než v minulých letech. Vodní plochy v severských státech zamrzly, a tak se statisíce kormoránů stěhují za potravou jižněji. Naše nezamrzlé řeky se tak bohužel stávají krmištěm predátorů,“ začal popisovat stav nejen na Olši hospodář Českého rybářského svazu v Třinci Libor Kocinec.
Připomenul, že poprvé k nám větší množství kormoránů přiletělo v roce 1997. Tehdy vylovili Olši poprvé. „Zmizely generační hejna lipana. Pak přišly na řadu ostroretky, jelci a parmy,“ poukázal hospodář.
Dravců je více
Nejsou to ale jen kormoráni, kteří si pochutnávají na místních rybách. V našem regionu se hojně vyskytují i vydry. Jedna tato šelma sežere až 1,5 kilo masa denně. K tomu všemu zde žijí i volavky a rovněž morčáci, kteří ovládají velice sofistikovaný způsob lovu. „Situace je katastrofální. Na odstřel kormorána máme sice vyřízenou výjimku, nesmí se ale střílet v zastavěném území,“ pokračoval Libor Kocinec.
Dodal, že už proběhlo mnoho jednání na úrovni krajů i ministerstva. Proti žádostem rybářských svazů na regulaci predátorů se ale ihned odvolávali ochranáři, kterým se daří i nadále chránit šelmy zákonem. „Je to třeba změnit. Konkrétně vydra se těší celoevropské ochraně, ale kdo tím trpí? Ryby! V současné době proto začíná probíhat celostátní iniciativa Zastavme predaci. Sbíráme fotky a videa, abychom dokumentovali řádění rybožravých predátorů. Vzniká i petice, která bude k podepsání na členských schůzích,“ zdůraznil Kocinec.
Upozornil, že na jaře proběhnou v místních rybářských organizacích volby do výborů. Je to jedinečná možnost, jak se mohou nespokojení rybáři zapojit do dění a konat podle svých představ.
Ne všechno je ale špatně. „Loni jsme díky sponzorskému daru Třineckých železáren vysadili do Olše 200 kilogramů jelce. Velký problém je ale vůbec říční ryby sehnat. Jejich chovu se věnuje kvůli složitosti velice málo subjektů. Energetika Třinec nám také pomohla vytvořit plovoucí ostrov na chovném rybníku ve Stříteži, který je velkým útočištěm pro ryby,“ připomněl hospodář.
Náměstek primátorky Třince a rybář v jedné osobě Radim Kozlovský upozornil, že nedostatek ryb v řekách způsobuje více faktorů.
„Konkrétně v Olši ovlivnila jejich stav revitalizace řeky. Kdysi byla plná tůní i zákoutí, kde se mohly ryby schovat. To už dnes není pravda. Nepomáhá ani každoroční sucho a samozřejmě ani predátoři,“ řekl. Podle něj by pomohlo, kdyby v řece vznikly jezy a tůně.
Ochránci to vidí jinak
Akademický pracovník Ústavu ekologie lesa MENDELU a odborný garant Hnutí DUHA Šelmy Miroslav Kutal je přesvědčený, že například vydra do přírody patří a její ochrana je nutná.
„Je spíše třeba zlepšit přírodní hodnotu řek. To, že ryb ubývá, nemají na svědomí jen dravci,“ řekl. S jeho slovy souhlasí i ředitelka společnosti Alka WildLife Kateřina Poledníková. „Konkrétně na Třinecku se vydry vyskytují snad odjakživa. Pokud by v oblasti ryby nebyly, tak by tam nebyly ani ony. Jsou to teritoriální zvířata, takže se o svou regulaci vlastně starají samy,“ je přesvědčena zooložka.
Připomněla, že vydra sice denně pozře zhruba kilogram potravy, ale nejde jen o ryby, ale třeba i o obojživelníky. „Co se týče dalších predátorů, tak právě na Třinecku opravdu ve větší míře loví kormoráni. A ano, toto je pro populaci ryb skutečně problém,“ dodala.
