Na dílech jsou ztvárněny fragmenty z přírody, ale i různé abstrakce a momentky vyjadřující autorčinu momentální náladu či její pocity.

Stanislavu Boberovou to táhlo do světa a na výpravné dobrodružné cesty už od dětství. Díky svému dědovi ji vždy zajímala kultura a příroda, měla potřebu vše zkoumat a přemýšlet o věcech do větší hloubky. Zajímalo jí kulturní dědictví a nejrůznější stránky umělecké, řemeslné, estetické i pocitové. Fascinuje jí i to, co vše jde vyrobit, vymyslet a vytvořit rukama šikovného člověka.

Výtvarno ji naplňovalo a lákalo svými barvami a detaily. Kresba a fantazie Stanislavu Boberovou přenášely do jiných barevných míst a umožňovaly ji tak relaxovat. I přes nepříznivý směr života, co se uměleckého vzdělání týče, si časem našla směr spíše uměleckořemeslný a performativní. Zásadně ji ovlivnilo i působení v mnoha skupinách a spolcích historického šermu, historického a irského tance a divadla. Souvisela s tím potřeba vytvořit si kostýmy, fotografie, grafiku a začlenit je do tvorby k reklamním účelům. A tak se začala věnovat výrobě historických kostýmů, doplňků ke kostýmům, šperků, rekvizit a vůbec všemu, co bylo potřeba k představení a performanci.

Zhruba před pěti lety se opět vrátila k výtvarné stránce v podobě fotografie a grafiky. Pocitové a vnitřní naladění začala přenášet na papír a do fotografie. Z mnoha cest tak vznikají umělecké záběry vedené jen pocitem, náladou, barvami anebo strukturou. Kresby odrážejí vnitřní světy její mysli v momentálním rozpoložení, kde se barvy a struktury prolínají v konečný tvar.

Mnohé kresby jsou automatické, nebo formou autorčina deníku. Občas však tvoří i konkrétní ilustrace nebo fotky, portréty a grafiku k reklamním účelům. Její tvorba se snaží být komplexní a rozsáhlá, jak výtvarná, užitá, tak performativní.