Studii mapující podíly zdrojů znečištění ovzduší v Česku zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí. Vůbec poprvé byly ve studii zohledněny také zdroje ze zahraničí.
„Mám z výsledků osobně velkou radost. Potvrzují to, o čem jsem dlouhodobě přesvědčen, a to že výsledky masivních investic ekologizace průmyslu musí být vidět. O klesajícím vlivu průmyslu na znečištění díky jeho ekologizaci se na odborných konferencích hovoří již několik posledních let. Vůbec poprvé ale nejvyšší ekologická instance, Ministerstvo životního prostředí, vydalo studii zpracovanou ČHMÚ, kde doložená data vyčíslují konkrétní příspěvek všech jednotlivých zdrojů a marginální vliv průmyslu potvrzují,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Konkrétně v Třinci na měřící stanici Třinec – Kanada je podíl emisních zdrojů hutního podniku na znečištění do 5 % u PM10 i PM 2,5 (lidský vlas má tloušťku 40–90 μm). Lokální topeniště se podílí 21 % u PM10 a 24 % u PM2,5. Doprava se podílí 14 % a zahraniční zdroje 19 %. Benzo(a)pyren v Třinci pochází z poloviny z lokálního vytápění a z té druhé poloviny ze zahraničních zdrojů, průmysl a doprava přispívají po 1%.
„Vůbec poprvé nejvyšší ekologická instance, Ministerstvo životního prostředí, vydalo studii zpracovanou ČHMÚ, kde doložená data vyčíslují konkrétní příspěvek všech jednotlivých zdrojů a marginální vliv průmyslu potvrzují.“Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
V celém Moravskoslezském kraji pochází nejvíce benzo(a)pyrenu i prachových částic PM10 a PM2,5 z Polska, následují lokální topeniště a doprava. „Prachové částice pocházejí v Moravskoslezském kraji v největší míře ze zahraničních zdrojů, a to z 23 procent, dále ze 17 % z lokálního vytápění a z dopravy rovněž ze 17 % u prachových částic velikosti PM10. Průmysl přispívá 3 %,“ informovala v tiskové zprávě mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR Eva Veličková.
Zásadním zdrojem jsou podle studie takzvané sekundární částice, a to 39 % u PM10 a 47 u PM2,5. Jde o prach vzniklý ve vyšších vrstvách atmosféry přeměnou z plynných látek, jehož původci jsou vzdálenější zdroje mimo region, zejména zahraniční.
U Benzo(a)pyrenu se podílí zejména zahraniční zdroje, tedy Polsko z 55 % a ze 42 % lokální topeniště, doprava pak 2% a průmysl v kraji pouze 1,4 %. Benzo(a)pyren je polycyklický aromatický uhlovodík vznikající nedokonalým spalováním při teplotách 300-600 °C. Proto jsou významným původcem lokální topeniště, kde se spaluje na rozdíl od průmyslu při nízkých teplotách.
„Výsledky studie napovídají, že i přes realizaci dalších projektů na snižování emisí, které mají hutní podniky v kraji připraveny, nebude jejich efekt na imisní situaci ani v místě, kde působí, už příliš znatelný. Pokud se v další ekologizaci nebude přistupovat i k ostatním zdrojům včetně Polska stejně důsledně, jako tomu bylo dosud v případě těch průmyslových, nelze očekávat významné zlepšení,“ uzavírá Hanák.
