Ve svém výzkumu se zaměřila na postavení žen ve druhé polovině 18. století v hukvaldském panství a na moravskoslezském pomezí. „Zabývám se zejména měšťanskou společností ve městech na hukvaldském panství i s přihlédnutím na okolní regiony, čili oblasti Těšínska. Patří sem také Bílsko, Skočov, Jablunkov, Bohumín či Frýdek,“ upřesnila historička.

Hlavním zdrojem informací, o které se opírá ve svém bádání, jsou historické prameny nacházející se v archivech. „Čerpám především z nejrůznějších vrchnostenských soupisů, z pozemkových knih, které zaznamenávaly převod majetku poddaných, a také z nejrůznější městské korespondence. Pokud jde však o ženy, těch zmínek není až tolik,“ pokračovala Lenka Nováková.

Během svého výkladu zdůraznila, že postavení žen v rané novověké společnosti nebylo snadné, byly podřízeny otci nebo manželovi. Zaměřila se především na vdovy, které se musely postarat o rodinu. „Ze soupisu pocházejícího z roku 1754 je patrné, že vdovy se nejvíce podílely na textilnictví, soukenickém a tkalcovském řemesle, což souviselo s hospodářským zaměřením té lokality, v níž zmíněná řemesla dominovala. Další aktivitou, kterou se ženy zabývaly, byl pronájem bytů či místností. Týká se to zejména Těšína, který byl centrem Těšínského Slezska a nacházely se v něm měšťanské domy a sídlily zde zemské a státní úřady, v nichž působili šlechtici,“ dodala Nováková.

Na první pohled byl život žen samoživitelek v tomto období poměrně drsný. „Některé vdovy dokázaly využít příležitosti, samostatně vystupovaly a úspěšně hospodařily, jiné, které neměly ekonomické zázemí, patřičné schopnosti a povahu, raději volily další sňatek anebo předávaly svůj majetek dětem,“ uzavřela Lenka Nováková, která se specializuje taktéž na hospodářské a sociální dějiny a regionální tématiku ve výše zmíněných oblastech.