„Zájmové kroužky pro děti by zdražovat neměly“

Školní rok se dostává do své cílové rovinky. Děti počítají poslední hodiny strávené v lavicích a těší se na prázdniny. Jaký byl vlastně rok 2022 v našich školách? Zvykly si děti po době covidové na každodenní povinnosti? Nejen na to odpověděl náměstek hejtmana pro školství, mládež a sport Stanislav Folwarczny.

Náměstek hejtmana Stanislav Folwarczny představil nedávno svou kandidaturu do senátu. Foto: mr

Jak žáci i učitelé zvládli nástup do škol po omezeních způsobených pandemií?
Bylo to velice náročné období jak pro školáky, rodiče, tak i pro učitele a školy. Osobně rád hledám pozitiva. Někteří kantoři se dříve bránili práci s počítači, ale byli okolnostmi přinuceni a určitě se naučili spoustu nových věcí.

Mezi negativa samozřejmě řadím to, že děti byly dlouho doma. Efektivita výuky nebyla všude na stejné úrovni, každý žák je jiný, někdo se věnoval učení více, někdo méně nebo velmi málo. Co především chybělo, byl sociální kontakt. Výsledkem je, že děti v daleko větší míře vyhledávají pomoc školních psychologů. Takže do normálu jsme se ještě nevrátili, ten proces bude dlouhý.

Deváťáci mají za sebou přijímačky na střední školy. Je stále nízký zájem o učební obory?
Dobrou zprávou je, že se propad neprohlubuje a že se nám podařilo ohrožené obory zachránit. Co nás trošku trápí, že některé obory mají punc z minulosti, což způsobuje, že o ně není zájem. Příkladem může být třeba hutník. Jde o úzce specializovaný obor a rodiče se mohou obávat, že dítě nemusí najít uplatnění jinde.

Dá se s tím něco dělat?
Zavedli jsme dva programy pro podporu ohrožených oborů. Jednak je to systém stipendií, který funguje poměrně dobře. Zájem o obory, které takto podporujeme, neklesá, a dokonce i v některých případech narůstá, což je moc dobře.

Pak máme dlouhodobou kampaň nazvanou Řemeslo má respekt. Cílem je dlouhodobě působit na rodiče a žáky a vysvětlovat jim, že na řemesle není nic špatného, naopak, dobrého řemeslníka vždy rádi zaplatíme a jsme za něj vděční.

Neposledně jsme spustili celých komplex různých drobných podpůrných projektů. Jde třeba o investice do odborných dílen v našich krajských školách. Například Střední škola Jablunkov měla velký úbytek žáků. I tam šly mimo jiné investice do modernizace odborných učeben, rozšířila se i nabídka oborů ve vazbě na IT. Dnes už škola není ohrožena a má perspektivu.

Děti přestávají sportovat. Jak toto může kraj změnit?
Máte pravdu. Proto se snažíme podporovat různé spolky působící ve sportovní oblasti. Cíleně podporujeme i sportovní akce a vrcholové mládežnické kluby, mimo jiné i malé Oceláře. Investujeme do sportovního zázemí 90 krajských střední škol. Výhodou je, že tuto infrastrukturu využívají nejen žáci v rámci tělesné výchovy, ale i široká veřejnost a spolky.

Příkladem je venkovní sportovní areál gymnázia v Českém Těšíně. O prázdninách navíc začneme stavět sportovní halu pro gymnázium v Třinci a chystáme ještě projekt modernizace venkovního hřiště u Střední školy v Jablunkově.

Na podzim budete kandidovat do senátu. Jaká máte ještě témata krom školství?
I když se celoživotně zaměřuji na školství, věnoval bych se i dalším oblastem. Dnes jsou zásadní energie. Před asi deseti lety existoval projekt propojení Energetiky Třinec s městem Český Těšín na využití odpadního tepla z Třineckých železáren pro vytápění bytů. Už tenkrát se to jevilo smysluplně, bohužel k realizaci nedošlo z důvodu vysokých nákladů. Dnes je ale situace úplně jiná. Myslím si, že je třeba tuto myšlenku oprášit.

Dále bych se chtěl věnovat i sociální oblasti ve směru k dětem a mládeži. Je třeba se postarat o to, aby se nenavyšovaly ceny za mimoškolní zájmovou činnost. Aby všichni mladí lidé měli možnost sportovat a docházet do různých kroužků bez ohledu na to, z jakého sociální prostředí pochází. Ceny dnes rostou ve všech oblastech, v této by ale růst rozhodně neměly.

Další zprávy z regionu