Třanovice jsou se zemním plynem spojeny už sedmdesát let. Samotná těžba začala v tamějším ložisku v roce 1949 a trvala třicet tři let. Mohlo by se zdát, že vyčerpáním zásob se průmysl z místa dolování stáhne, to se ale nestalo. Plynaři totiž začali na přelomu tisíciletí místo využívat jako úložiště tohoto fosilního paliva.

„Když se řekne podzemní zásobník plynu, nepředstavujme si velké kovové nádrže pod zemí. Pro jejich budování se používají buď umělé kaverny, které vznikly například těžbou uhlí, nebo již vyčerpaná ložiska zemního plynu. Do mezer a škvír v hornině se pod tlakem vhání plyn, jenž se v případě potřeby znovu vytěží,“ vysvětlovali lidem, kteří na den otevřených dveří dorazili, průvodci.

Nejinak je tomu také v Třanovicích. „V hloubce zhruba pěti set metrů pod zemí může být uskladněno více než půl miliardy krychlových metrů plynu, což z něj dělá jeden z největších zásobníků tohoto zdroje energie v České republice. Jen pro představu, vloni činila tuzemská spotřeba zemního plynu něco málo přes 8 miliard metrů krychlových,“ doplnil za plynařskou společnost mluvčí Vladimír Raszka.

Hlavní funkcí těchto úložišť je vyrovnávání rozdílu mezi zvýšenou spotřebou zejména v zimě a dodávkami plynu ze zahraničí. „Přes léto, kdy je spotřeba plynu nižší, se zásobník plní, zatímco v zimě, během topné sezony, se z něj čerpá,“ podotkl provázející plynař.

Zásobník z našeho regionu, který se rozprostírá na území zhruba deseti kilometrů čtverečních pod územím obcí Horní Žukov, Hradiště, Koňakov a Třanovice, má na rozdíl od zbylých úložišť Innogy výhodu. Může dodávat plyn nejen do sítě severní Moravy, ale na území celého Česka a také do Polska.