Škoda způsobená živly

V poslední době se mnoho z nás mohlo setkat se situací, kdy byl náš majetek poškozen nebo zcela zničen v důsledku povodní.

Ilustrační foto: Designed by Freepik

Obecně spadají živelní katastrofy z právního hlediska do širší kategorie nazývané “vyšší moc”, přičemž škoda způsobená vyšší mocí je dle rozsudku Nejvyššího soudu z roku 2007 definována jako škoda způsobená kvalifikovanou náhodou, kterou není možné za daných podmínek ani při vynaložení veškerého úsilí nikým odvrátit vzhledem k její mimořádnosti a nepředvídatelnosti.

Obecně platí, že v takových případech není obvykle „někdo“, kdo by nám škodu způsobil, takže není možné požadovat náhradu škody od konkrétní osoby. Řešení se pak hledá především u pojišťovny. V článku se podíváme na některé specifické situace, kdy v případě poškození majetku přírodními silami vznikají právní otázky.

Dojít totiž může nejen k poškození majetku, ale také například k porušení smluvní povinnosti – například může dojít ke zpoždění u smlouvy o dílo, což může objednateli způsobit škodu. Čí je to v takové situaci problém?

Podle zákona platí, že strana, která nesplní svou smluvní povinnost, je povinna nahradit škodu druhé straně. Nicméně z této odpovědnosti se může vyvinit, pokud prokáže, že jí ve splnění povinnosti zabránila nepředvídatelná, nepřekonatelná a mimořádná překážka, která vznikla nezávisle na její vůli. Toto pravidlo lze však v rámci smlouvy upravit odlišně, takže je důležité, co říká konkrétní smlouva.

Zmíněné zákonné ustanovení se mimo jiné použije také v případě nájemních smluv (např. v případě vytopení pronajímaného bytu) při povinnosti vrátit věc pronajímateli v původním stavu. V takovém případě tak nájemce za vytopení bytu v důsledku vyšší moci odpovídat nebude. Mimo to navíc zákon stanovuje, že nájemce hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu, avšak je to pronajímatel, kdo je povinen po dobu nájmu udržovat byt a dům ve stavu způsobilém k užívání.

Dále lze uvést, že za škodu způsobenou na svěřených věcech vyšší mocí neodpovídá dle zákona bez dalšího ani správce, který spravuje cizí majetek.

Pokud vyšší moc trvá v posledních šesti měsících promlčecí lhůty a znemožní fakticky uplatnění práva, může mít vyšší moc dokonce vliv i na běh promlčecí lhůty.

Upozorňujeme však, že výše uvedené je zejména shrnutím zákonné úpravy v případě vybraných otázek a v praxi může být otázka odpovědnostních vztahů mnohdy komplexnější a složitější s ohledem na rozdílné faktory, které zde hrají roli.

Další zprávy z regionu