Otcovství a umělé oplodnění

Rozvodové řízení bývá často složité a emoční, obzvláště pokud jsou v něm zapojeny děti. Někdy může ze zákona dojít i k situaci, kdy se právním otcem dítěte stane bývalý manžel, tedy někdo jiný, než je biologický otec dítěte.

Ilustrační foto: Designed by Freepik

Případ, který nedávno řešil Nejvyšší soud v rozsudku 24 Cdo 1621/2025, ukazuje, jak složitá může být situace ženy, která podstoupila umělé oplodnění se souhlasem exmanžela. Tito exmanželé spolu již delší dobu intimně nežili, ale muž s postupem souhlasil. Oplodnění proběhlo ještě za manželství, které bylo krátce nato rozvedeno.

Dítě se tak narodilo v tzv. ochranné lhůtě, v důsledku čehož byl do rodného listu dítěte jako otec zapsán k nelibosti obou „rodičů“ právě tento exmanžel.

Matka se proto na soud obrátila s tím, že chtěla otcovství svého exmanžela popřít. Soudy tomuto návrhu nevyhověly s odůvodněním, že zákon chrání úmyslné rodičovství, tedy situaci, kdy muž vědomě přijímá roli otce, i když ví, že nemusí být biologickým rodičem. Souhlas s umělým oplodněním pak představuje závažné právní a morální rozhodnutí, úmyslný závazek vůči dítěti bez ohledu na to, zda se jedná o biologického otce či nikoliv.

Matka v rámci řízení dokonce tvrdila, že den po umělém oplodnění měla pohlavní styk s neznámým mužem, se kterým se seznámila v klubu. Toto tvrzení nebylo pro soudy důležité, soud vyslovil závěr, že matka by mohla být s tímto argumentem úspěšná „jen když označí konkrétního muže, se kterým souložila“.

Nejvyšší soud zde zdůraznil, že k úspěšnému popření otcovství nestačí jen pouhá pochybnost, že matka otěhotněla jinak. Je nutné, aby to bylo v řízení jasně a spolehlivě prokázáno. V případě, že se použilo sperma anonymního dárce, je to možné jen v situaci, kdy se prokáže, že matka otěhotněla přirozenou cestou s konkrétním mužem. A protože matka nedokázala tohoto muže identifikovat, nemohla svůj návrh prokázat.

V takovýchto případech je dle Nejvyššího soudu nejdůležitější ochrana zájmu dítěte, jeho právní jistota a stabilita rodinných poměrů. Kvalita vztahů mezi rodiči, jejich pozdější postoje nebo to, že ani jeden z nich netrvá na právním otcovství, není pro popření otcovství relevantní.

Tento případ je tak důležitou připomínkou pro všechny páry, které zvažují asistovanou reprodukci, ať už se jejich vztah vyvíjí jakkoli, jednou daný souhlas se stává základem otcovství, který není následně jednoduché zpochybnit. Vždy je proto dobré vzít v úvahu následky takovéhoto rozhodnutí.

Další zprávy z regionu