Odhlédneme od případů doručování písemností soudy a jinými orgány, kdy jsou procesními předpisy stanovena pravidla pro doručování (včetně tzv. fikce doručení) a podíváme se na to, jak to vypadá s doručováním písemností v běžném životě. Pro účely tohoto článku pak jako příklad konkrétní písemnosti zvolíme výpověď z nájmu.
Z příslušného ustanovení občanského zákoníku mimo jiné plyne, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde. Zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. To, že projev vůle (v našem případě písemnost obsahující projev vůle v podobě výpovědi z nájmu) dojde adresátovi znamená, že se tzv. dostane do sféry jeho dispozice. A co se pod pojmem „sféra dispozice“ skrývá?
Odpověď na položenou otázku můžeme nalézt v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu (NS). Ten k této problematice uvedl, že slovní spojení „dostane do sféry jeho dispozice“ nelze vykládat ve smyslu procesněprávních předpisů. Je jím třeba rozumět konkrétní možnost (nepřítomné) osoby seznámit se s jí adresovaným právním úkonem. Právní teorie i soudní praxe takovou možností chápe nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního úkonu adresátem, ale i ty případy, kdy doručením dopisu či telegramu, obsahujícího projev vůle, do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky, popřípadě i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního úkonu objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního úkonu, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit (26 Cdo 62/2026).
Výše uvedené tak např. znamená, že při doručování výpovědi z nájmu se nelze bránit pouze tím, že adresát nebyl v době doručování zastižen, případně že si nevyzvedl zásilku na poště. Nicméně, současně platí, že dojití do dispoziční sféry adresáta prokazuje odesílatel. Pro případy doručování písemností, kdy je zřejmý zájem na tom, aby se předmětná písemnost dostala do sféry dispozice adresáta lze proto doporučit vyšší míru obezřetnosti podpořenou důkazem o doručování písemnosti adresátovi (např. ve formě dodejky).
