Nedodržení bezpečného odstupu může mít za následek sled událostí, které skončí pádem cyklisty. Řidiči se tak mohou vystavit trestnímu postihu za ublížení na zdraví.
Není tomu tak dávno, co Nejvyšší soud (NS) posuzoval konkrétní případ řidiče motorového vozidla, který byl uznán vinným přečinem ublížení na zdraví z nedbalosti, kterého se dopustil tím, že začal předjíždět skupinu cyklistů a na konci předjížděcího manévru se zařadil tak, že „vytlačil“ cyklistku mimo komunikaci. Tato cyklistka najela na nezpevněnou krajnici, kde upadla a zranila se. Řidič si nepočínal dostatečně opatrně, když nedodržel bezpečný odstup (v této věci byl odstup do 50 cm). Řidič se pak mimo jiné bránil tím, že přece nedošlo k přímému kontaktu s cyklistkou a že existuje časová a vzdálenostní prodleva mezi minutím vozidla a pádem cyklistky. S tímto však NS nesouhlasil.
NS k tomu uvedl, že pád cyklistky nelze přičítat jedinému izolovanému faktoru, nýbrž souběhu okolností, které přispěly ke ztrátě její stability (např. nerovnost či aerodynamické působení projíždějícího vozidla – vzdušný vír, poryv). Tyto okolnosti však nelze oddělit od příčiny primární, kterou bylo nedodržení dostatečného bočního odstupu. Právě to, že řidič bezpečný boční odstup nezachoval, vytvořilo situaci dopravní tísně, v níž cyklistka byla nucena reagovat úhybným manévrem a najela až k samotnému okraji vozovky, s následným pádem. Krátká časová a vzdálenostní prodleva od projetí vozidla a pádu poškozené je pak přirozeným vyústěním dynamiky celé situace.
K tomu NS také doplnil, že v oblasti dopravy hranice okolností, které řidič může či nemůže předvídat, nelze dovozovat pouze hypoteticky, ale je třeba vycházet z objektivních okolností konkrétní dopravní situace, která může být charakterizována celou řadou faktorů. Z hlediska zavinění z nedbalosti to pak znamená, že kromě míry povinné opatrnosti vyplývající z pravidel silničního provozu zde existuje i subjektivní vymezení, jež spočívá v míře opatrnosti, kterou je řidič schopen v konkrétním případě vynaložit (NS 6 Tdo 37/2026).
Cyklistu při předjíždění tak nestačí jen „těsně minout“. I bez přímého střetu totiž může nedodržení bezpečného bočního odstupu vést k jeho vážnému zranění.
