Dědická smlouva

Jednou z novinek, které nový občanský zákoník zavedl v oblasti dědického práva, je tzv. dědická smlouva. Ta se kromě dědění ze zákona a dědění na základě závěti stala dalším z možných právních titulů nabytí dědictví.

Ilustrační foto: Designed by Freepik

Dědická smlouva je nejsilnějším dědickým titulem, to znamená, že „přebije“ jak dědění ze zákona, tak dědění podle závěti a bude-li sepsána, bude mít před ostatními dědickými tituly přednost. K její platnosti však zákon vyžaduje, aby byla sepsána formou tzv. veřejné listiny, tedy notářského zápisu. Doma, byť přede svědky, ji, na rozdíl od závěti, sepsat nelze. Zůstavitelem uzavírajícím dědickou smlouvu může být jen zletilá a plně svéprávná osoba, v případě, že je zůstavitel omezen ve svéprávnosti, může dědickou smlouvu uzavřít pouze se souhlasem opatrovníka. Dědická smlouva může být sjednána jako bezúplatná ale i jako úplatná. Dědická smlouva je po jejím sepisu zavedena do evidence vedené Notářskou komorou.

Na základě dědické smlouvy se zůstavitel předem za svého života může dohodnout s jedním, nebo i více dědici, ohledně způsobu vypořádání dědictví. Jedná se tak o vhodný způsob, jak zamezit případným sporům v rámci dědického řízení, jelikož dědicové při podpisu této smlouvy dopředu naprosto přesně vědí, na čem jsou, tedy co v rámci dědického řízení budou či nebudou dědit, tedy jaký majetek, eventuálně za jakých podmínek, přejde na jednotlivé dědice po smrti zůstavitele.

Vzhledem k tomu, že dědická smlouva je, na rozdíl od závěti, dvoustranným (vícestranným) právním úkonem, nelze ji tak jednoduše jako závěť změnit či zrušit, což dává potencionálním dědicům vyšší míru jistoty. Na druhou stranu je potřeba zmínit, že uzavření dědické smlouvy zůstavitele nijak neomezuje, když ten je oprávněn s majetkem, který je předmětem dědické smlouvy, za svého života i dál nakládat.

Dědická smlouva není zatím v praxi mnoho využívána. Jedním z důvodů může být skutečnost, že ji nelze pořídit o celé pozůstalosti, ale maximálně o třech čtvrtinách z ní. O zbylé jedné čtvrtině může zůstavitel sepsat závěť, nebo ji ponechat zákonné dědické posloupnosti.

Závěrem je potřeba upozornit, že i při sepisu dědické smlouvy je nutno pamatovat na nepominutelné dědice, tedy potomky zůstavitele, kteří pokud se sami dědictví nezřekli, nebo nebyli-li vyděděni, mají nárok na tzv. povinný podíl z dědictví, který mají právo vymáhat po ostatních dědicích v případě, že je dědická smlouva opomene.

Další zprávy z regionu