Dopravní nehody s mezinárodním prvkem

Nezanedbatelná část obyvatel vyráží na dovolenou do zahraničí automobilem, stejně tak i Českou republiku navštěvuje spousta zahraničních turistů, kteří tento dopravní prostředek rovněž využívají. Případná nehoda v zahraničí či nehoda za účasti zahraniční osoby u nás přináší celou řadu otázek i v rovině soukromoprávní.

Ilustrační foto: Designed by Freepik

Právo na náhradu škody vzniklé v rámci dopravní nehody v zahraničí či za účasti zahraniční osoby v sobě ze své podstaty zahrnuje tzv. mezinárodní prvek. Existence mezinárodního prvku však zakládá nutnost vyřešit dvě základní otázky. U jakého soudu je nárok na náhradu škody možné uplatnit? Jakým právem se nárok na náhradu škody, resp. právní vztah mezi škůdcem a poškozeným, řídí? Níže uvádíme, jak jsou tyto otázky řešeny v rámci Evropské unie.

Pro určení soudu, u něhož je možné uplatnit nárok na náhradu škody, způsobené v rámci dopravní nehody s mezinárodním prvkem, se použije nařízení Evropské unie populárně označované jako Brusel I bis. Dle tohoto nařízení je možné viníka dopravní nehody majícího bydliště na území Evropské unie, který způsobil škodu, žalovat primárně ve státě, kde má bydliště/sídlo, alternativně také i ve státě, kde k dopravní nehodě došlo nebo kde se projevily její následky.

Při určování rozhodného práva pro právní vztahy založené vznikem škody způsobené při dopravních nehodách se použije buď nařízení Evropské unie populárně nazvané Řím II, nebo tzv. Haagská úmluva o právu použitelném pro dopravní nehody, která se použije přednostně před soudy smluvních států této úmluvy, kterými jsou například Rakousko, Polsko či Slovensko. Úmluva stanoví takové základní pravidlo, že se pro právní vztahy založené odpovědností za škodu způsobenou dopravní nehodou použije právní řád státu, kde k dopravní nehodě došlo. Dle nařízení Řím II se ale primárně použije právní řád státu, kde vznikla škoda. Oba předpisy obsahují řešení pro situaci, kdy dojde k nehodě automobilů registrovaných ve stejném státě, resp. škůdce i poškozený mají bydliště ve stejném státě. Zjednodušeně řečeno – pro nehodu dvou Čechů v zahraničí bude možné i nadále použít české právo.

Problematika určování rozhodného práva a mezinárodně příslušného soudu ve věcech s mezinárodním prvkem, odpovědnostní vztahy z dopravních nehod nevyjímaje, je složitá a z velké míry ovlivněná judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Nicméně na úvod je vhodné mít obecně na paměti, že existuje něco jako mezinárodní prvek, a že jeho výskyt v právním vztahu má celou řadu dopadů.

Další zprávy z regionu