Hranice trestních předpisů nekončí státní hranicí

Trestní zákoník a jeho působnost nekončí na státní hranici. Za určitých podmínek se totiž může vztahovat také na jednání, ke kterému dojde mimo ČR.

Ilustrační foto: Designed by Freepik

Jedná se přitom o poměrně širokou škálu případů – některé trestné činy budou v ČR trestány vždy, bez ohledu na to, kde a kým jsou spáchány; jindy bude postačovat například to, aby následek nastal v ČR či aby byl spáchán proti českému občanovi. Také trestnost činů, kterých se čeští občané dopustí v zahraničí, je posuzována dle českého práva.

Každý stát má pochopitelně svou vlastní úpravu trestního práva a podmínek pro posuzování trestnosti jednotlivých činů. Také výčet trestných činů a vymezení jejich skutkových podstat se bude stát od státu lišit. Může tak dojít k tomu, že určité jednání, které český trestní zákoník postihuje, nebude jinde posuzováno jako trestný čin, ale pouze jako přestupek, či se dokonce nebude o protiprávní jednání vůbec jednat. S odlišnou právní úpravou tak lze počítat například u trestných činů, které se dotýkají průmyslových práv, životního prostředí, drogových trestných činů nebo například trestných činů souvisejících s potraty.

Čeští občané by mohli v klamném domnění, že na ně již české právo nedopadá, teoreticky popustit uzdu svému chování v zahraničí. Ani v takovém případě by však neměli zcela ztratit otěže, neboť český trestní zákoník se na ně vztahuje i nadále. Je tedy možné, že by se tak v důsledku mylné domněnky dopustili jednání, za které by mohli být při návratu do vlasti potrestáni.

Pokud však takovým způsobem dojde k porušení českého trestního zákoníku, mělo by být vzato v potaz také to, z jakého důvodu není dané jednání v cizím státě trestné. Například, zda se nejedná o místní zvyklosti či odlišně uzpůsobená společenská pravidla, a tedy z tohoto úhlu pohledu posoudit dané jednání, tj. jeho trestněprávní rovinu.

Naopak v případech, kdy by se český občan v zahraničí dopustil trestného činu (dle tamějších předpisů) jednáním, které dle českého práva trestné není, nevznikne mu dle českého práva trestněprávní odpovědnost za takové jednání. Proto by tak ani dle cizího práva neměly být vykládány pojmy, které mohou být v cizích státech definovány odlišně (například pojem pohledávka). I na cizí právní předpisy je nutno brát pochopitelně ohled například v případě dopravních deliktů nebo v oblasti bezpečnosti práce.

V každém případě lze doporučit, aby se občan ČR cestující do zahraničí alespoň rámcově informoval o platných právních předpisech v dané zemi.

Další zprávy z regionu