Kořeny sousedského sporu

Stejně tak, jako může být košatá koruna stromu či spletitý a rozsáhlý jeho kořenový systém, mohou být i konkrétní situace, v nichž se strom stane bodem sváru sousedů.

Ilustrační foto: Designed by Freepik

Často se lze setkat s případy spadu listí na sousední pozemek, výjimkou však nejsou ani přesahy kořenového systému hluboko na sousední pozemek. A právě nepřeberné množství fakticky různých situací může mít dopad na to, jak lze případný spor vypořádat právně souladným způsobem.

Z občanského zákoníku mimo jiné vyplývá, že neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá. Pokud jde o zájem na nedotčeném zachování stromu, může být v konkrétních případech zvažována i míra zásahu do kořenového či korunového systému. V důsledku velkého zásahu může totiž fakticky dojít k likvidaci celého stromu. V případě konkurenčních zájmů např. na nerušeném užívání stavby a nedotčeném zachování stromu mohou hrát dále roli i historické souvislosti výsadby stromu či realizace stavby i budoucí výhled. Posouzení takovýchto otázek rozhodně není jednoduchou záležitostí.

V občanském zákoníku je pak upravena i tzv. zakročovací povinnost (současně též oprávnění) osoby, jíž hrozí vznik újmy. Je na ohroženém, aby přiměřeným způsobem čelil událostem, z nichž mu může vzniknout újma, a pokud tak neučiní, přičítá se v odpovídajícím rozsahu následek jemu samému. Jeho nečinnost pak znamená to, že poškozenému nevzniká nárok na náhradu újmy vůči škůdci. Vedle toho ovšem v závažnějších případech, kdy nepostačuje nebo není možné odstranit hrozbu přičiněním samotného poškozeného, dává mu zákon možnost preventivní ochrany cestou soudního rozhodnutí, jímž může být naopak potenciální škůdce donucen aktivně konat. Musí být však prokázáno, že v době rozhodování soudu existuje vážné ohrožení majetku nebo jiných hodnot, přičemž není podmínkou, aby vznik škody hrozil bezprostředně. Postačí, jde-li zatím jen o ohrožení, avšak natolik vážné, že je tu důvodná obava vzniku škody v budoucnu. Současně však musí být doloženo, že navrhované opatření bude vhodné a přiměřené k naplnění preventivního účelu (22 Cdo 1912/2025).

Další zprávy z regionu