Začneme Českou obchodní inspekcí (ČOI), které jsme věnovali pozornost již např. v článku „Smlouvy uzavírané spotřebitelem“. ČOI je příslušná k mimosoudnímu rozhodování spotřebitelských sporů z kupní smlouvy či smlouvy o poskytování služeb. Typicky se jedná o situace, kdy si spotřebitel jde do obchodu koupit nějakou věc (např. televizi), ta však bude vykazovat určité vady a prodejce tyto vady odmítne uznat v rámci reklamace. Nežli jít okamžitě do sporu soudního, lze využít ČOI jako „předskokana“ k posouzení, zdali nárok spotřebitele je důvodný. Je potřeba však pamatovat na to, že pro podání návrhu je stanovena lhůta jednoho roku ode dne, kdy byl nárok vůči prodávajícímu uplatněn poprvé. Rozhodnutí ČOI, ač není závazné a nemá tak sílu donutit prodávajícího k nápravě, může být náhledem sporné situace z pohledu nezávislého třetího subjektu a určitým vodítkem pro další kroky spotřebitele.
Další institucí, která je zákonem pověřena k mimosoudnímu řešení sporů, je finanční arbitr. Pravomoc k rozhodování jednotlivých sporů je vcelku rozsáhlá, když tento rozhoduje ve sporech mezi spotřebitelem a poskytovatelem platebních služeb při poskytování platebních služeb, při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru nebo jiného úvěru, zápůjčky, či obdobné finanční služby, životního pojištění, stavebního spoření atd. Finanční arbitr rozhoduje ve věci nálezem, proti kterému lze podat námitky. Nález, poté co nabude právní moci, je tzv. vykonatelný, tedy je způsobilým exekučním titulem; na rozdíl od rozhodnutí ČOI. Nález však lze přezkoumat v občanském soudním řízení. Pokud se jedná o poplatkovou povinnost, tak v řízení před finančním arbitrem se neplatí žádné poplatky ani náklady řízení.
Pro mimosoudní řešení problémů spotřebitelů v oblasti telekomunikačních služeb, typicky sporů mezi mobilním operátorem a spotřebitelem v mezích zákona o elektronických komunikacích, je pak příslušný Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Řízení před ČTÚ je stiženo poplatkovou povinností, která však není nikterak velká. Opravným prostředkem proti rozhodnutí ČTÚ je rozklad, o kterém rozhoduje Rada ČTÚ.
