Náhrada újmy; podnájem

Sezona letních dovolených je již v plném proudu. Bohužel, nelze vyloučit situaci, kdy po návratu z dovolené nás bude čekat nemilé překvapení týkající se stavu bytu. Ohrožení bytu, a to nejen po dobu trvání dovolené, může typicky spočívat v nebezpečí jeho vytopení sousedy. Pak je nutno vyhodnotit, kdo za způsobenou škodu odpovídá, zdali pronajímatel, nájemce či případně podnájemce.

Ilustrační foto: Designed by Freepik

Pomyslný díl do mozaiky odpovědnostních vztahů za škodu může představovat rozhodnutí Nejvyššího soudu (25 Cdo 3767/2021). Tento se zabýval posouzením situace, kdy podnájemkyně vytopila níže položený byt své sousedky (družstevní byty). Bylo zjištěno, že škoda vznikla v důsledku špatného uchycení odpadní hadice pračky při jejím použití podnájemkyní, čímž došlo k úniku vody a vytopení spodního bytu. Poškozená sousedka se pak domáhala náhrady nemajetkové újmy po nájemkyni. Měla totiž trpět posttraumatickou stresovou poruchou z důvodu pocitu ohrožení, neboť k vytopení jejího bytu došlo již poněkolikáté. V této souvislosti dovozovala, že nájemkyně odpovídala za stav bytu a jeho uživatele, případně za porušení své obecné prevenční povinnosti předcházet újmě.

Soud však názor poškozené sousedky nesdílel. Připomněl, že již v minulosti byly řešeny případy (prasklá přívodová hadička WC; prasklý uzávěr vody pod umyvadlem), kdy odpovědnost za škodu vzniklou poškozením spodního bytu zatečením vody nesly osoby byt užívající, které jediné měly možnost dennodenně kontrolovat stav bytového zařízení. V těchto případech nebyla dovozena odpovědnost pronajímatele, protože šlo o závadu na zařízeních, která se považují za drobné předměty, k jejichž údržbě a případným opravám je povolán nájemce.

Soud zároveň uzavřel, že pokud toto platí s ohledem na vztah pronajímatele a nájemce, není zde důvod pro to, aby obdobně nebylo pohlíženo na vztah nájemce a podnájemce, tj. podle měřítka skutečného uživatele družstevního bytu. Námitky poškozené sousedky, že nájemkyně měla odpovídat za každé užití pračky svou podnájemkyní nebo za nepředělání odpadu pračky, soud shledal nedůvodnými, když tyto neměly oporu ani v zákoně, ani v jím uváděné judikatuře. V daném případě bylo navíc prokázáno, že podnájemkyně užívala byt již čtyři roky (nešlo tedy o krátkodobý podnájem neznámé osobě), přičemž podnájem bytu byl sjednán se souhlasem bytového družstva. Neúspěch poškozené sousedky tak přináší jisté ponaučení do budoucna, kdy v obdobném případě by měl nést odpovědnost podnájemce, jakožto skutečný uživatel bytu, nikoliv nájemce.

Další zprávy z regionu