V dnešním článku si proto částečně přiblížíme skutkovou podstatu trestného činu nebezpečného pronásledování, kterého se může dopustit osoba v souvislosti se „stalkingem“.
Skutkovou podstatu trestného činu nebezpečného pronásledování z pohledu trestního zákoníku naplní ten, kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým, vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje, vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje, omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života nebo zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu, a toto jednání je způsobilé vzbudit v oběti důvodnou obavu o její život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jí blízkých.
Modelovým příkladem budiž situace, jíž se v nedávné době věnoval i Nejvyšší soud (3 Tdo 852/2022). V daném případě partnerka ukončila vztah s partnerem, který toto zjevně neunesl. Sledoval totiž svou bývalou partnerku v místě jejího bydliště i zaměstnání a opakovaně ji kontaktoval jednak osobně v místě bydliště a jednak prostřednictvím SMS zpráv, telefonických hovorů a zpráv zaslaných prostřednictvím aplikace WhatsApp; usiloval o obnovení partnerského vztahu, což partnerka odmítala. Partnerce to však z pochopitelných důvodů narušovalo její osobní i pracovní život a vyvolávalo to u ní obavu o její bezpečí a zdraví.
Dlouhodobým pronásledováním se dle judikatury tedy rozumí jednání trvající určitou dobu, zpravidla nejméně jeden měsíc, které je prováděno opakovaně (několik vynucených kontaktů nebo pokusů o ně, které jsou způsobilé u oběti vyvolat důvodnou obavu). Ojedinělé nebo nahodilé projevy, byť jinak nežádoucího chování, tyto požadavky nesplňují. Vytrvalý kontakt zahrnuje rozdílné formy soustavných kontaktů, např. opakované zasílání nevyžádaných e-mailů, (často s vulgárním nebo agresivním obsahem), zahlcování elektronické pošty nevyžádanými zprávami (spamem), záměrnou distribuci počítačových virů, opakované vzkazy, nevyžádaná volání jak na mobilní telefon, tak na pevnou telefonní linku apod.
Přestože ne každý případ „stalkingu“ naplní znaky skutkové podstaty trestného činu nebezpečného pronásledování, samotná hranice únosnosti takového jednání pro oběť může být velice tenká.
