Nejnovější judikatura ve věci vydržení pozemku

Jedním z důvodů nabytí vlastnického práva je vydržení. Občanský zákoník předpokládá, že drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

Ilustrační foto: Designed by Freepik

Poctivost držby je jedním ze základních předpokladů vydržení, přičemž poctivost držitele se zakládá na určitém odůvodnitelném omylu, že mu náleží právo, které vykonává. V daném případě tedy právo vlastnické – daná osoba si z přesvědčivého důvodu myslí, že je vlastníkem. Nejvyšší soud ve svém novém rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 3770/2020 zrekapituloval a dovysvětlil svou dřívější judikaturu. Předmětné rozhodnutí se týkalo situace, kdy prodávající prodal část svých pozemků o výměře cca 2500 m2, přičemž jeden sousední pozemek (sporný pozemek) o výměře cca 1600 m2 si ponechal. Kupující tvrdili, že nabyli přesvědčení, že sporný pozemek rovněž nabyli, proto se chopili jeho držby a následně se dovolávali vydržení. Nejvyšší soud však jejich argumentaci neshledal jako důvodnou.

Nejvyšší soud v dřívější judikatuře naznačil, že v případě, že držený pozemek přesahuje svou výměrou 50 % výměry pozemků koupených držiteli, lze spíše dospět k závěru, pokud zde není zcela mimořádná okolnost svědčící ve prospěch omluvitelnosti omylu držitele, že držba není oprávněná. To však neznamená, že by při menší výměře držba automaticky oprávněná byla. Na odůvodnitelnost omylu, tedy dobrou víru držitele, je vždy nutné nahlížet z objektivního hlediska. U vydržení pozemků, zejména pak pokud vydržený pozemek není zanedbatelné výměry vůči převáděným pozemkům, mohou hrát při zkoumání dobré víry roli i okolnosti jako terén pozemků, jejich oplocení, apod.

Důležité je připomenout, že ačkoliv občanský zákoník nestanovuje kupujícímu povinnost prověřovat výměry pozemků, pak judikatura již dříve konstatovala, že pokud toto kupující neprovede, nepostupuje s obvyklou opatrností, což může být následně argumentem pro vyloučení jeho dobré víry v případě možného vydržení.

V dané věci tak soudy správně shrnuly, že sporný pozemek byl větší o více než 50 % než pozemky nabývané, jednalo se o pozemek zcela pravidelného obdélníkového tvaru, nebyl výrazně svažitý či jinak nepřístupný, pozemky nebyly pod společným oplocením, tudíž kupující nemohli být v omluvitelném omylu, že nabyli i sporný pozemek.

Kupujícím tak nelze doporučit nic lepšího, než si ověřit převáděné pozemky a jejich výměru, a vlastníkům pak, aby dbali svých práv, a alespoň jednou za čas si prověřili, zda se někdo v dobré víře nechopil držby jejich pozemku.

Další zprávy z regionu