Některé charakteristiky seniorského věku

Demografické údaje jsou neúprosné. Podle Českého statistického úřadu byl v roce 2016 počet lidí nad 65 let v populaci 18,3 proc. Podle předpovědí bude toto procento neustále stoupat a v roce 2050 může dosáhnout kolem 27 procent. Rostoucí počet seniorů v budoucnu bude klást vysoké nároky jak na zdravotnická zařízení, tak na péči rodiny.

Senioři se vyznačují určitými specifiky a někdy vzbuzují nepochopení u mladších členů domácnosti, občas i u zdravotníků.

Je to především přítomnost mnoha nemocí zároveň a s ní spojená medikace mnoha léků. Probíhající akutní onemocnění může být výrazně ovlivněno současnými chronickými chorobami a má těžší průběh. Také mnohdy chudší symptomatologie ztěžuje diagnostiku akutních chorob. Mnohdy se projeví jen celkovým zhoršením zdravotního stavu s náhlou poruchou např. chůze či vědomí. Jen další podrobná diagnostika zjistí příčinu potíží.

Časté pády starších osob mohou mít mnoho příčin, avšak závažné důsledky. Zlomenina krčku femoru je nejčastější u žen nad 65 let věku. Křehké osteoporotické kosti jsou k traumatu náchylnější. Při pádech jsou frakturou postiženy také hrudní a bederní obratle, kost pažní či předloktí. Také krvácivé komplikace po pádech, zejména do centrálního nervového systému, výrazně komplikují průběh léčby. Některé příčiny pádů jsou neovlivnitelné, jako hypomobilita ve stáří či choroby oběhové, neurologické a ortopedické s postižením pohybového aparátu. Mnohé lze více či méně zlepšit např. revizí podávané medikace k předcházení nežádoucích účinků léků, dostatečné zavodnění seniora či úprava okolí odstraněním překážek či vybavením správnými kompenzačními pomůckami nebo obuví.

Poruchu příjmu potravy nelze podceňovat. Se stářím se pojí nižší objem přijaté stravy, mizí pocit hladu. Změny zažívacího systému s poruchou polykání, zpomalenou evakuací žaludku a tendencí k zácpě přispívají ke změnám stravovacích zvyklostí. Zvláště osaměle žijící senior přijme až o 50 procent potravy méně, než když se stravuje ve společnosti, strava je mnohdy jednostranná, nutričně nevyvážená, zejména preferencí glycidů a nízkým obsahem bílkovin. Toto v konečném důsledku vede k poruše imunity se snadnějším vznikem infektu, zhoršeným hojením ran, úbytku svalové hmoty s poklesem svalové síly a následnou poruchou mobility.

Také některá celková onemocnění se manifestují sníženým příjmem stravy, jako deprese, netypicky hyperthyreosa, chronické srdeční selhání, nevhodná medikace a jiné. I většina akutních onemocnění je doprovázena anorexií. Je nutno se zaměřit na diagnostiku laboratorními i dotazníkovými metodami. Řešení není mnohdy jednoduché, při zachování příjmu potravy ústy preferujeme vyváženou stravu, zejména příjem bílkovin, vitaminu D, kalcia, popřípadě nutričně definovaných nápojů, tzv. sipping. Pokud pacient již potravu ústy nepřijímá, je na místě zavedení nazogastrické sondy či PEG (perkutánní endoskopická gastrostomie).

Psychiatrická problematika, zejména výskyt demence je nedílnou součástí vyššího věku. V 65 letech trpí již rozvinutou demencí 4 až 5 procent lidí. Alzheimerova choroba je nejčastější, od 65 let se každých 5 let zdvojnásobí počet nemocných. Většina demencí je v současnosti nevyléčitelná, ale snažíme se zachytit lehká stadia, která při nastavení terapie prodlouží přechod do těžších stadií nemoci. Pacienti trpí poruchami paměti, vázne myšlení a plánování činností, později poruchy běžných denních aktivit a péče o sebe, neschopnost rozpoznávat lidi či věci, změny osobnosti. Péče o tyto nemocné klade vysoké nároky zejména na rodinné příslušníky. Pomáhají také pacientské organizace, jako např. Česká Alzheimerovská společnost.

Také úloha státu v pomoci o seniory se postupně zlepšuje. Dobře znám je čtyřstupňový příspěvek na péči o osobu blízkou, který je čas od času valorizován. Nově zavedená dávka od 1. 6. 2018, tzv. dlouhodobé ošetřovné, zahrnuje možnost čerpání až 90 kalendářních dní pracovního volna s náhradou příjmů ve výši 60 % denního vyměřovacího základu při péči o osobu blízkou bez ztráty pracovního místa. I přes tato opatření je každodenní starost o seniora velice náročná a systémové kroky do budoucna budou nutné, již dnes je nedostatek míst v domovech pro seniory, zejména těch se zvláštním režimem. Ve zdravotnických zařízeních je dlouhodobě podfinancována následná ošetřovatelská péče. Z výše uvedeného malého výčtu je jasné, že problémy jsou mnohé a na jejich řešení se bude muset podílet jak stát, tak kraje i jednotlivá zdravotnická a sociální zařízení.

Další zprávy z regionu