Dobou nočního klidu se dle zákona rozumí doba od 22 do 6 hodin. Za přestupek porušení nočního klidu lze pak fyzické osobě uložit pokutu do 10 000 korun. V soudem posuzovaném případě se jednalo o štěkot a vytí 10 psů plemene sibiřský husky, kteří ve vymezeném časovém úseku (od června do srpna daného roku) rušili noční klid.
Soud se při hodnocení toho, zda příslušné orgány nepochybily, přiklonil k názoru, že za rušení nočního klidu lze považovat i štěkot a vytí psů, pokud bude výrazně překračovat míru rušení, kterou lze očekávat, a kterou je nutno tolerovat u psů chovaných na zahradě, resp. v obci, kde majitelé nemovitostí zpravidla psy chovají. Jedním „dechem“ ale zároveň potvrdil, že za rušení nočního klidu nelze považovat běžné přirozené projevy psa, ale musí se jednat o takovou odchylku od běžného stavu, kterou je narušován veřejný pořádek. V tomto kontextu se musí jednat o takové projevy, ke kterým dochází opakovaně či po nepřiměřenou dobu. Výjimečné vytí či štěkání psů nepřiměřené běžným poměrům ale může být zcela pochopitelné a akceptovatelné, přičemž se mu někdy v případě chovu většího množství psů nelze vyhnout.
Pokud jde o samotnou míru intenzity štěkotu psů, soud v zásadě uvedl, že je velmi komplikované tuto posoudit, neboť každá osoba je jinak citlivá, přičemž je zde nutno vnímat celou řadu dalších faktorů. Proto musí být příslušnému správnímu orgánu přiznána určitá volnost v rozhodování s ohledem na konkrétní situaci. V tomto případě zde byly poměrně zásadní výpovědi svědků (nejen přímých sousedů), kteří byli jednoznačně schopni identifikovat daný zdroj hluku, specifické projevy psů a štěkání v době nočního klidu několikrát za týden a o víkendech.
Závěrem lze tedy dodat, že při posuzování otázky, zdali štěkot psů, resp. obecně projevy zvířat v době noční klidu jsou již za hranou, je vždycky nutno položit na misky vah samotnou přirozenost chování zvířat, které, na rozdíl od lidí, mnohem citlivěji reagují na vnější podněty a objektivní zájem na zachování veřejného pořádku.
