Komanditní společností (dále jen KS) je společnost, v níž alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně a alespoň jeden společník neomezeně.
V úvodu jsme naznačili, že KS je jakýmsi hybridem, přičemž tím jsme mysleli právě situaci okolo ručení společníků této společnosti. V prvním případě se jedná o omezené ručení společníka KS za dluhy společnosti, který je označován jako komanditista. Ručení komanditisty se chová jako ručení společníka společnosti s ručením omezeným, tj. do výše jeho nesplaceného vkladu (společník vložením vkladu nabývá či zvyšuje svou účast ve společnosti; předmětem vkladu je pak věc, kterou se společník zavázal do společnosti vložit).
Ve druhém případě neomezeného ručení společníka KS za dluhy společnosti lze odkázat na stejné postavení této osoby, jako má společník veřejné obchodní společnosti. Tento společník KS je označován jako komplementář.
KS má velmi blízko k veřejné obchodní společnosti, což odpovídá i tomu, že se na KS v zásadě použije zákonná úprava veřejné obchodní společnosti s několika výjimkami.
Rozdíl můžeme vidět v postavení jednotlivých typů společníků (komanditista a komplementář), komplementáři dále plní roli statutárního orgánu, který je odpovědný za tzv. obchodní vedení KS.
Můžeme zmínit i tzv. komanditní sumu, což je částka, která může být stanovena společenskou smlouvou, a do jejíž výše komanditisté ručí za dluhy společnosti. Komanditní suma nesmí být nižší než výše vkladu komanditisty.
Komanditní suma má totiž význam při určení toho, kdo nese ztrátu společnosti. Obecně komanditisté ztrátu společnosti nenesou, avšak pokud je ve společenské smlouvě komanditní suma zakotvena, komanditisté uhradí ztrátu společnosti dle svých podílů, a to do výše své komanditní sumy.
KS si i přes své určité výhody, ke kterým patří i možnost široké úpravy práv a povinností společníků, nezískala sympatie mnoha osob a zůstává i nadále spíše zajímavou alternativou, nežli masově využívaným typem obchodní společnosti pro realizování podnikatelských aktivit.
