S ohledem na výše uvedené vám v seriálu článků trochu přiblížíme úpravu obchodních korporací vč. rozlišovacích znaků.
Začneme několika základními informacemi. Předně je třeba poznamenat, že obchodními korporacemi rozumíme obchodní společnosti a družstva. Mezi obchodní společnosti pak řadíme veřejnou obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciovou společnost, evropskou společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Ve skupině družstev pak nalezneme družstvo a evropskou družstevní společnost.
Vhodné je též připomenout rozdíl mezi zlidovělým pojmem „firma“ a pojmem obchodní společnost. Pokud bychom měli hovořit ve správném kontextu, tak obchodní firmou rozumíme jméno podnikatele, pod kterým je zapsán v obchodním rejstříku. Obchodní firmou, jinými slovy řečeno, je tedy název právnické osoby.
Co se týče obchodních společností, ty tradičně dělíme na osobní (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost) a kapitálové společnosti (společnost s ručením omezeným a akciová společnost). Jako jeden z klíčových rozdílů mezi těmito společnostmi je považováno ručení jejich společníků. U osobních společností společníci ručí svým majetkem neomezeně, společně a nerozdílně (ručení stylem jeden za všechny a všichni za jednoho, a to kam až sahá jejich osobní majetek), kdežto u kapitálových společností je ručení společníků za dluhy společnosti buďto určitým způsobem omezeno anebo společníci neručí vůbec. Z hlediska důvěryhodnosti z pohledu třetí osoby lze tedy obecně shrnout, že osobní společnosti mají o trochu lepší kredit, jelikož si nemohou dovolit žádné velké podnikatelské přešlapy.
Musíme též rozlišovat mezi založením obchodní korporace a jejím vznikem. Vdechnutí života obchodní korporaci má tedy dvě fáze. V první fázi, zjednodušeně řečeno, si osoby zajistí všechny nezbytné náležitosti od nápadu po podepsání společenské smlouvy. Druhou fázi pak představuje zápis obchodní korporace do obchodního rejstříku.
